6. Kapitola 4/4

6. srpna 2007 v 14:59 | Fionka
Přesto Ginny chytila Zlatonku pokaždé jako první. Po dalších tréninkových hrách s Ronem jako odrážečem a Fredem a Georgem jako brankářem a chytačem (Harry vážně uvažoval nad tím, jestli by George neměl nosit brýle, Zlatonka se vznášela tak stopu od něj, kde ji uchvátila Ginny a pak ji shrábla), Harry ukončil trénink. Jak všichni opouštěli pole, Alice a Katie se dívaly na Ginny, jakoby byla nějaký vetřelec. Angelina jí položila paži kolem ramen a řekla jí: "Nestarej se o ně. George mi prozradil jak jsi dobrá - teď aspoň vím, že nepřeháněl! V podstatě si myslím, že záměrně zahodil šanci."

Ginny se na ni vděčně usmála, potom sledovala jak se Angelina a George vzali za ruce a opustili zbytek skupiny, šli dolů směrem ke skleníkům, jeden na druhého se usmívali a mohutně houpali spojenýma rukama.
"Kam jdou?" zeptal se Harry Ginny, zatímco pokračovali k hradu. Ron vypadal, jakoby ho to taky zajímalo. Fred byl vpředu s Alicí a Katie, zkoušeje je rozesmát špatnými vtipy.
"Kam myslíš?" řekla Ginny zamračeně. Harry a Ron vydali simultální "Ooochhhhh," jak jim to došlo a ona zavrtěla hlavou.

"No sláva," zamumlala, zvýšila rychlost a opustila je. Harry se podíval na Rona. Kdy Ginny začala být tak výmluvná? Zajímalo ho. Ron se na něj nepodíval. Zněla skoro vyčerpaně, napadlo Harryho. Vzpomněl si, jak se chichotala, když přistihla Percyho líbajícího svou přítelkyni Penelopu, zatímco byl Harry v druhém ročníku a Ginny v prvním, ale tenkrát jí bylo teprve jedenáct.
Tři roky jsou docela rozdíl, uvažoval Harry a pozoroval, jak odchází od něj a Rona směrem k hradu. Nebetyčný rozdíl.
Po obědě se Harry, Ron a Hermiona vydali do Hagridovi boudy, aby zjistili, jak se má. "Možná se nám z něj podaří vytáhnout co dělal na Ukrajině," řekl Harry po cestě.
"Jak víš kde byl?" chtěla vědět Hermiona.
"Myslela jsem, že to je tajemství." "Řekl mi to... svým způsobem," odpověděl Harry. "Jenom doufám, že se obři nepřidají na stranu Ty-víš-koho," ozval se Ron.
"V každém případě si myslím, že Hagrid byl perfektní vyslanec... nebral s sebou taky Madam Maxime? Chci říct, ona je ředitelkou velice vážené školy čar a kouzel. Dostala lekci," oznámila Hermione autoritativně. Harry se naštval.
"Doufám, že máš pravdu." Hagrid vypadal potěšeně, když zaklepali na jeho dveře, ale během čaje pokaždé změnil téma, když se ho ptali na obry nebo co budou studovat v Péči o kouzelné tvory. Odcházeli s pocitem, že jejich návštěva vyšla naprázdno, ale když se vrátili do hradu, Hermiona oběma připomněla, že nešli Hagrida navštívit, aby z něj tahali informace ale proto, že je to jejich přítel.
"A stejně," pokračovala, " nic nemůže být horší než třaskaví skvořejši. Správně?"
"Správně," odpověděli Harry s Ronem slabě, přičemž si vzpomněli na malého draka. Jenom doufali, že má pravdu.
"Takže…" řekl Roger Davies s falešným nadšením, stojíc za stolem, kde on a Alice předsedali schůzi prefektů, "…rozuměli jste všichni těmto bodům?"
Všichni prefekti souhlasně zasténali, umírali touhou, aby už schůze skončila. I Hermiona jevila známky ochablosti po dvouhodinové schůzce. Dvě hodiny? pomyslel si Harry. Diskutujeme o postupech při změně hesla do oblastí s omezeným vstupem a jak odebrat body kolejím při jasných přestupcích už dvě hodiny? Ve skutečnosti diskutovali o více věcech než jenom o tom, ale to už se Harrymu zatemnilo.
Osobně měl pocit, že Roger hladověl po moci a zejména miloval její uplatňování nad ostatními prefekty, teď je mohl blbě nudit tak dlouho, jak se mu zlíbí. Dokonce i Alice a jeho vlastní bratr Evan, vypadali jako by ho nejraději začarovali.
"Dobře," řekla rychle Alice. "Máte nějaké další návrhy co nepočkají na další schůzi?" "Odloženo!" zazněla rychlá odpověď Ernieho MacMillana, z Mrzimoru.
"Podpora?"
"Podpora!" reagoval zmijozelský prefekt šestého ročníku.
"Všichni souhlasí?"
"Ano!" odpovědělo dvacet dva vyčerpaných hlasů.
"Kdo je proti?"
"Ale já... " začal Roger. Alice ho přerušila.
"Všichni souhlasí. Schůze se odročuje."
"Podpora!" zazněl neočekávaně hlas Draca Malfoye.
"Všichni souhlasí?"
"Ano!"
"V pořádku. Schůze je odročena."

Snažila se vypáčit Rogerovi z ruky kladívko tím, že tloukla do stolu a zkoušela mu odtáhnout ruku. Roger vypadal hluboce uražen. Alice převzala od Hermiony poznámky, která se dobrovolně přihlásila, že bude zapisovat. Alice jí k tomu účelu nabídla rychlobrk, ale Harry namítal, že nejsou zrovna spolehlivé a mají tendenci přikrášlovat (vzpomněl si na obzvlášť nešťastné interview s Ritou Holoubkovou), takže Hermiona zvolila starý způsob. Jakmile byli prefekti připraveni k odchodu, Harry si všiml upřeného pohledu Mandy Brocklehurstové a poznal, že hraje jako útočník Havraspárského famfrpálového týmu.
Měla vlnité kaštanové vlasy, na malém nose pár pih a velké tmavě modré oči, které ho důkladně studovaly. Podíval se jinam, přímo do očí Alice Spinnetové. Byl si vědom i pohledů Hermiony a Cho Changové. Skvěle, pomyslel si, tohle už začíná být strašidelné. Většinu minulého dne (po návratu od Hagrida) a celé nedělní dopoledne, s výjimkou jídla, strávil zalezlý v ložnici.
Někdy, jakmile zatáhl závěs své postele s nebesy se dal do čtení knížky N.K.Ú. za pomocí světla z hůlky. Fajn, pomyslel si, pokud mám takhle trávit svůj čas, abych se vyhnul těm divným pohledům, možná mi to umožní dostat lepší ohodnocení N.K.Ú."
Alice řekla: "Mohl bys tu po schůzi na chvíli zůstat ?"
Přikývl, svému hlasu nedůvěřoval. Jediné co ze sebe dostal bylo:
" Mohli byste prosím na mě přestat všichni zírat?"
Hermiona nenuceně prohlásila, "Sejdeme se ve vstupní hale," a odešla. Cho Changová a Mandy Brocklehurstová taky odešly, poněkud pomaleji. Alice se posadila do křesla naproti němu, kde předtím seděla Hermiona. Byli v místnosti sami.
"Takže, Harry," řekla s úsměvem, Harryho napadlo, že sedí nějak moc blízko.
"Jak jsi daleko?" Harry se znovu opřel do křesla, takže teď stálo jenom na dvou zadních nohách a pokoušel se vypadat lhostejně. Pomáhalo mu to udržovat vzdálenost mezi ním a Alicí.
"Však víš, chlapci v prvním ročníku jsou pořád ještě moc mla….
" byl nucen přestat, protože se jeho křeslo příliš naklonilo dozadu, dostalo na hladké kamenné podlaze smyk a zřítilo se s Harrym na hromadu, přičemž cestou dolů jeho noha těsně minula Alicinu čelist.
S výkřikem vyskočila na nohy, zkoušeje mu pomoci se postavit, ale on ji odstrčil, ačkoliv to bylo ještě horší. V momentě Hermiona, Cho a Mandy přiběhly zpátky do místnosti a všechny najednou se mu pokoušely pomoci. Víc překážely než pomáhaly a on nakonec musel zakřičet: "Přestaňte!"
Polekaně ustoupily zpátky, on vyskočil na nohy, postavil křeslo a oprášil si hábit, zkoušeje posbírat zbytky důstojnosti.
Pak jim všem pokynul a řekl: "Dobrou noc, dámy." Otočil se k odchodu, jeho nový hábit se za ním zavlnil, jak dělal velké kroky, aby co nejdřív zmizel. Hermiona ho dohnala až ve vstupní hale. Srovnala s ním krok, když stoupal do schodů, vždy po dvou (měla co dělat, aby mu stačila). Vůbec tomu nevěnoval pozornost.
Na Hermionu se ani nepodíval ani na ni nepromluvil.
Když se dostali k portrétu, Harry neřekl heslo, místo toho se k ní otočil a zprudka se zeptal: "Proč se všechny holky na tomhle zpropadeném místě najednou chovají tak divně?"
Hermiona se na něj usmála, ale vypadala jako by ho ve skutečnosti neposlouchala, natáhla ruku a přejela mu po čelisti.
"Brzy se začneš holit, Harry," řekla tiše. Prstem sledovala linii jeho čelisti. "Ty vůbec nemáš ponětí, jak jsi přitažlivý, že?"
Teď už skoro šeptala. Harry cítil, jak mu hlasitě buší srdce, zdálo se, že to způsobil její prst přejíždějící po novém porostu na jeho bradě.
Najednou řekla hlasitě, "Cimbuří!" a obraz se odsunul. Vstoupila do společenské místnosti s větší důstojností než předvedl po svém pádu na zem po prefektské schůzi. Bez ohlédnutí zamířila do dívčí ložnice.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leonyda Leonyda | Web | 26. září 2007 v 20:43 | Reagovat

Chichi... chudák Harry :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama