3. Kapitola 4/4

6. srpna 2007 v 13:51 | Fionka
A taky Ron... Hermiona si myslí že je otravný a nedospělý, ale mohl by se z něj obratem stát úhlavní nepřítel, pokud by ho naštavalo, že Harry a Hermiona jsou spolu....a jak měl Harry podezření, tak by ho to opravdu naštvalo, kdyby se to stalo a on by na to přišel.

Pak by Harry měl místo dvou přátel jednu přítelkyni a dalšího smrtelného nepřítele... Harry vyšel ven ze sprchy s hlavou vířící myšlenkami.
Oblékl se a vešel do Dudleyho pokoje, posadil se na postel a beze slova pozoroval Hermionu s Dudleyem u počítače. Cítil se jako by byl v transu, pokoušel se vyznat se ve svých pocitech a touhách, zkoušel rozpoznat jestli by jí to, co k ní cítí ještě víc neohrozilo než doposud. Když byl čas k večeři, sešel dolů a dobrovolně se přihlásil k umývání nádobí s Hermionou, takže si s ní mohl promluvit, ale vypadalo to, že jí kromě věcí týkající se úklidu nemá co říct.
Ani ona moc nemluvila, jenom jednou najednou poznamenala, "Víš, Harry, nikdy jsem ti neřekla jak jsem byla pyšná, když jsi se postavil Voldemortovi. Tolik dospělých to nedokázalo... nebo nemohlo."
Znělo to jako by citovala Siriusův dopis Dursleyovým... Sirius pravděpodobně řekl Hermioně to samé, domníval se. Měl dojem, jakoby mluvila o Viktorovi jako o jednom z těch, kteří by to nedokázali. Poté, co uklidili nádobí hráli v obývacím pokoji šachy, zatímco zbytek rodiny v televizi sledoval nějakou americkou komedii - jejich smích zaplňoval mezery v konverzaci takže se nikdo necítil nucen mluvit. Je to divné, hrát šachy bez toho, aby se figurky samy hýbaly, napadlo Harryho.
Jak dohráli (Harry vyhrál; sehrál už hodně šachových partií společně s Ronem, takže uměl hrát tvrdě, ale zatím se mu moc nedařilo) popřáli ostatním dobrou noc a vydali se nahoru po schodech. Na chodbě oddělující jejich pokoje se Hermiona k němu najednou naklonila a znovu ho políbila ho na tvář. Harry polkl, dívaje se na ní s úzkostí, pak se k ní naklonil a také ji políbil.
Povzdechla. "Domnívám se, že pokud na mě chceš myslet jako na svou sestru... " zkoušela ho.
Harry se na ni zašklebil a zašeptal: "příliš pozdě," přinutil se vejít do svého pokoje, potom však zahlédl na její tváři spokojený úsměv s ruměncem a měl co dělat, aby nepřešel chodbu a neukázal jí poněkud méně bratrské chování…

Další den byl poslední před jejich odjezdem do Doupěte.
Po ranním běhání, se Hermiona, Harry a Dudley vydali do obchodu nakoupit ingredience, které potřebovala k uvaření večeře. Chtěla, aby jí to pomohli dopravit v pořádku do domu. Po svačině všechny vyhodila z kuchyně a začala připravovat jídlo. Jakmile nastal čas, Harry a Dudley přesunuli na její pokyn stůl a židle do zahrady, aby se mohli najíst pod širým nebem. Když je Hermiona konečně svolala k jídlu, byly ohromeni.
Uvařila smažené houby na pepři, plněné olivy, pesto a tavený sýr Gruyere, zeleninový salát se speciálním dresingem, jehněčí kýtu s restovaným špenátem a lanýžovým rizotem a jako dezert čokoládový dort s Tureckou kávou, včetně ovoce a sýra. Bylo to zdaleka to nejlepší jídlo jaké kdokoliv z nich jedl.
Petunie a Vernon vypadali, že zapomněli na to, kdo ho uvařil a s nadšením se cpali. Dudley byl uchvácen, že se zbavil celeru a hlávkového salátu a Harryho napadlo, že by klidně mohla naučit domácí skřítky ve škole, jak tohle uvařit…pak se snažil nesmát nad představou domácích skřítků, kteří umožňují té šílené reformátorce Hermioně Grangerové, jež mezi nimi budí pohoršení pokaždé, když popisuje jejich situaci jako zotročení, aby je vyučovala. Po večeři Harry a Hermiona znovu uklidili nádobí.
Vypadalo to jakoby použila všechny hrnce v kuchyni. Když byli konečně hotovi, zrovna se začalo stmívat a tak se šli posadit do zahradního altánu na lavičku. Harrymu připadlo úplně přirozené položit svou ruku za ni podél opěradla lavičky, potom ji zlehka přesunul na její nahé rameno, hladil jemnou kůži a prsty na ní bezmyšlenkovitě kreslil kroužky.
Hermiona sklonila hlavu k jeho pravému rameni a položila mu levou ruku na stehno, zatímco pozorovali zářící růžovou oblohu pomalu přecházející v sametově temnou modř.
Harry si nebyl jistý jak dlouho tu takto seděli - když se najednou podíval dolů na ni a zjistil, že ho pozoruje. Nemohl přijít na nic co by řekl - nechtělo se mu mluvit a doufal, že jí také ne.
Najednou věděl co chce udělat, chtěl to tak moc, jako ještě nic předtím. Jejich ústa byla blíž a blíž, už cítil její horký dech vonící po čokoládě a kávě a ucítil jak se její rty otírají o jeho.
"Blíží se velký černý pes."
Harry zpozorněl a odtáhl se od ní. Sandy promluvila pod rukávem jeho trička. Rozhlédl se po zahradě, vpravo, vlevo a za sebe. Pak se obrátil zpátky k Hermioně, která vypadala víc než naštvaně.
"Co se děje?" řekla a v hlase jí zaznělo ostří.
"Sirius jde," řekl jednoduše, stále se ohlížel, zkoušeje zahlédnout svého kmotra, zvědavý jestli tam už někde je a jestli je viděl. Sundal svou ruku z jejích ramen a obě paže zkřížil přes prsa. Hermiona si je zamračeně zkřížila taky. Možná si myslí, napadlo ho, že se vymlouvám.
Ale jakmile uběhla další minuta, u rohu kůlny se zatřpytily oči a tiše se k nim blížil velký černý pes. Hermiona se znovu podívala na Harryho, rozčilená a znepokojená.
"Už to děláš zase!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leonyda Leonyda | Web | 25. září 2007 v 11:15 | Reagovat

Aha, tak tu máme milostný čtverec a když připočítáme ještě Dudleyho, tak pětiúhelník :-D

2 Tomáš Tomáš | E-mail | Web | 24. října 2011 v 14:08 | Reagovat

Info jsem vstřebal - Třídní původ? Moji předkové byli neandrtálci:-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama