Ze života bestie

7. července 2007 v 15:47 | Fionka |  Jednorázovky
První (doufám, že ne poslední) a jediný songfic, který jsem kdy napsala. Doufám, že se vám bude líbit. Nezapoměňte na komentáře. Písnička je od Sarah Connor a jmenuje se The impossible dream = Neuskutečnbitelný sen.

Utíkal temným lesem.
Za ním se ozvaly kroky a následně i hlasité zavytí. Věděl, že ho pořád pronásledují a nedají si pokoj do té doby, dokud ho nechytí a nezabijí. Jasně slyšel jejich i svůj sípavý dech.
Zastavil. Věděl, že nemá šanci uniknout. Byl ještě moc daleko a věděl, že jeho malé, teprve pětileté, nohy na čtyřnohé bestie nestačí.
Strach vystoupal na nejvyšší místo v žebříčku pocitů. Neexistovalo nic jiného. Jen on a jeho strach. A tři krvežíznivé bestie.
Zavití se ozvalo tentokrát zprava a po několika setinách vteřiny i zleva.
Roztřásl se. Nyní už je nepotřeboval slyšet. Stačilo přimhouřit oči do měsíčního svitu a rozhlédnout se. Byli obrovští. Teplé sliny ukapávaly z mohutných tlam. Nejmohutnější ze všech, viditelně vůdce, postoupil vpřed a slastně zaklonil hlavu.

Těsně předtím, než se odrazil od země a skočil, protrhlo noční šramot vítězné zavití…

To dream the impossible dream
To fight the unbeatable foe
To bear with unbearable sorrow
To run where the brave dare not go
Bělovlasý muž se s hlasitým výkřikem plným strachu probudil ze své až moc časté noční můry.
"Je to už sice bezmála dvacet, ale sny mi nedají zapomenout na minulost," pomyslel si a setřel si pot z čela. Jako mnoho nocí předtím vstal a zamířil k oknu. Bílý měsíc měl dnes již více tvar písmene "D".
"Už brzy znovu den D nastane," ušklíbl se ironicky nad svými pochmurnými myšlenkami.
Damien Croslack si ještě jednou hlasitě povzdechl a odebral se do své potlučené postele.
Měsíční svit pronikal roztaženými (a rozbitými) žaluziemi dovnitř přímo na mladíkovu tvář. Damien místo, aby se přesunul o pár centimetrů dále, zavřel oči a nechal laskat svůj obličej jemným svitem. Měl měsíc rád, i přes to, co mu všechno způsobil.
To right the unrightable wrong
To love pure and chaste from afar
To try when your arms are too weary
To reach the unreachable star
"Ne, on za to nemůže," pokáral se šeptem mladík, "On ne. Ani nevím, kdo za to může. Možná já, sám? Nebo bych snad měl vinu dávat těm, kteří o sobě ani nevěděli?"
Těmito myšlenkami se zabýval už od dětství. Chtěl někomu přičíst vinu za to, čím se stal.
Vlkodlak. Ano, prašivý, krvežíznivý a bestiální zrůda, která by se měla vyhubit.
This is my quest
To follow that star
No matter how hopeless
No matter how far
Takové narážky poslouchal Damien velmi často. Nevinil je. Dokonce se jim ani nebránil. Chápal je. Sám od rodičů poslouchal podobné narážky a souhlasil s nimi. Až do toho osudného večera.
Mladý muž prudce otevřel oči a posadil se: "Už jsem zase u toho," zamumlal, vstal z postele a šel do lednice pro něco ledového k pití. Všiml si, že na ledničce je útržek papírku.
Grosvanova 36
08: 00 AM
Nezapomeň!
Nad vlastním upozorněním se ušklíbl. Jak by mohl zapomenout. Poslední nabídka práce, kterou v tomto městě našel. Noční hlídač. Kdo by tušil, že se jednoho dne bude Damien Croslack ucházet o místo nočního hlídače.
"A tak dopadl jediný dědic zazobaného čistokrevného kouzelnického rodu. Snad ale alespoň tohle vyjde." Strhl papírek zpoza magnetku, položil jej na stůl a zhluboka se napil z krabice pomerančového džusu.
To fight for the right
Without question or pause
To be willing to march into Hell
For a heavenly cause
Zasedl za jedinou židli, hodil nohy na stůl a pozorně se podíval z okna. Svit měsíce byl trochu slabší. Z toho Damien usoudil, že lunu nejspíše překryla čerstvá vrstva temných mraků.
"Jo, kdybych tenkrát nebyl venku," povzdechl po víc než po milionkráté mladý vlkodlak.
Nedalo mu to, ale musel začít znovu vzpomínat na ten prokletý večer.
Byl to rozmazlený fracek kouzelnického váženého rodu. Cokoliv si přál dostal od "milujících" rodičů. Zrovna toho večera si však usmyslel, že půjde udělat noční průzkum lesa. Měsíc byl při plné síle, tak proč by ne. Tam ovšem narazil na své staré nenáviděné a politováníhodné "přátele". Chvíli utíkal, než jej dohnali. Vůdce se moc dlouho nerozmýšlel. Skočil na něj a zahryzl se v hluboko do krku. Jaké bylo štěstí nebo spíše smůla, když chlapci neporušil ani jednu životadárnou trubici, kterých je v krku požehnaně. Zrovna tu chvíli si vybrali pro příchod kouzelníci, kteří byli zavoláni hned poté, co služebnictvo zjistilo, že chlapec není v posteli. Ihned proti vlkodlakům poslali účinně kletby. Pro Damiena však bylo už pozdě. Byl již infikován a jed se po těle řítil bleskovou rychlostí. Vlkodlak z něho byl odhozen bleskovou rychlostí, vzal však sebou i většinu kůže ze zadní a kousek i z přední části krku. Chlapec, zborcen krví, byl bleskově přemístěn do kouzelnické nemocnice. Nic mu však už nepomohlo. Od té doby se Damien pravidelně budí pod náporem pravdivých nočních můr. Jeho vlasy tu noc získaly odstín té nejsněhovější bílé. Lékaři to odkazují na přemíru strachu.
Toho dne se pro něj změnilo spoustu věcí. Nejbolestivější z nich však bylo to, že od onoho večera, než se vydal na průzkum, už nikdy nespatřil své rodiče. Bláhově si myslel, že budou chtít mít něco společného s bestií, i když je to převážnou část života jejich jediný syn, dědic rodu. Tato skutečnost mu otevřela oči.
And I know if I'll only be true
To this glorious quest
That my heart will lie peaceful and calm
When I'm laid to my rest
Celý svět se ho zřeknul, a on byl poslán do speciálního dětského domova, který všichni znali spíše pod názvem Dětský domov pro bestie.
Mladík zde poznal spoustu dětí se stejným i jiným problémem co měl on sám. S většinou z nich je v kontaktu dodnes. Uvědomil si, že nejlepší kamarádi se najdou na cestě zoufalců- jsou věrní, milý, chápou jej a hlavně jím neopovrhují jako zbytek světa.
"Jedno mi ale vlkodlactví přineslo," pomyslel si Damien, "Nikdo jiný než My si tolik neváží života a všeho co mu bylo dáno.
"A navíc mě vyléčilo z blbečkovství," pomyslel si se smíchem a šel si lehnout zpět do postele, kde po chvilce usnul spánkem spravedlivých.
And the world will be better for this
That one man, scorned and covered with scars
Still strove with his last ounce of courage
To reach the unreachable star
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 deathwing deathwing | E-mail | Web | 18. srpna 2007 v 18:33 | Reagovat

pěknýýý

2 Leonyda Leonyda | Web | 18. září 2007 v 14:10 | Reagovat

Smutný, ale moc krásný Fion :-)

3 Narnijská vlčice Narnijská vlčice | 4. července 2010 v 21:50 | Reagovat

Je to hezké ale když napoprvé napíšeš zavytí správně a pak dvakrát blbě "zavití"...
Ale celkově se mi to líbilo všechno,když na chybu zapomenu.Navíc mně mladík hodně připomínal Remuse Lupima z Harryho Pottera,o to víc se mi to líbilo..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama