Pán prstenů- John Ronald Reuel Tolkien

19. května 2007 v 16:17 | Fionka |  Moje nejoblíbenější knihy



Něco o autorovi:
John Ronald Reuel Tolkien



John Ronald Reuel Tolkien se narodil 3. ledna 1892 v Bloemfonteinu, v Oranžském svobodném státě v Jihoafrické republice Arthurovi a Mabel Tolkienovým. Roku 1895 se s matkou a jeho mladším sourozencem odtěhoval do Velké Británie, jeho otec za nimi měl přijet po dokončení práce, kterou měl v Jihoafrické republice, ale do Anglie nikdy nedorazil, zemřel v Africe na revmatickou horečku roku 1896. Opuštěná rodina mladých Tolkienových pak žila ve vesnici poblíž Birminghamu. Tolkienova matka zemřela v roce 1904.
Se svým bratrem pak žil Tolkien u své tety. 22. 3. 1916 se oženil s Edith Brattovou. Tento rok ho také povolali do války do Francie. Stal se podporučíkem u Lancashirských střelců a přestože se jeho jednotka zúčastnila těžkých bojů na Sommě, vyvázl nezraněn. Po onemocnění takzvanou zákopovou horečkou (přenášely ji vši) koncem roku byl poslán domů a během zotavování začal psát Silmarillion. V roce 1917 se mladým Tolkienovým narodilo první dítě - John Francis Reuel. Roku 1918 byl J.R.R. Tolkien povýšen na poručíka a poslán do Straffordshiru. Po skončení války byl propuštěn z armády a s Edith a Johnem se přestěhovali do Oxfodu, kde J.R.R. Tolkien začal pracovat jako lexikograf (slovníkář) na první edici Oxfordského slovníku angličtiny. Chtěl se stát učitelem. Roku 1920 dostal místo lektora anglického jazyka na plný úvazek na univerziě v Leedsu a po narození druhého syna jménem Michael Hilary Reuel se přestěhovali do domu na Terase svatého Marka 11 v Leedsu. JRRT dostal také místo v jižní Africe, Edith mu ale zakázala odjet. Roku 1922 po odchodu George Gordona do Oxfordu se J.R.R. Tolkien stal místo něj profesorem a předsedou katedry anglistiky na univerzitě v Leedsu. Měli pak tedy více peněz, a tak se přestěhovali do většího a pohodlnějšího domu. Roku 1924 Edith porodila třetího syna - dali mu jméno Christopher Reuel. Roku 1925 J.R.R. Tolkien konečně získal uvolněné místo profesora anglosaštiny v Oxfordu. Znovu se tedy přestěhovali a tentokrát to bylo na víc jak 20 let - do Northmoorské ulice v Oxfordu. Následující rok se seznámil s C. S. Lewisem. Roku 1929 se Tolkienovým narodilo čtvrté dítě - dcera Priscilla.
Roku 1937 J.R.R. Tolkien dokončil Hobita, který vyšel následující rok, a po velkém ohlasu se dal do sepisování pokračování, ze kterého vzešla trilogie Pán prstenů. Při druhé světové válce J.R.R. Tolkien znovu pomáhal své milované Anglii - působil jako pozorovatel při náletech. Tedy procházel ulicemi Oxfordu a hlídal, aby lidé měli zatažené žaluzie, neboť světlo usnadňovalo ostřelovačům najít cíl. Oxfordu se nakonec bombardování vyhlo (kdo ví, zda třeba právě díky J.R.R. Tolkienovi?). Po válce se roku 1947 zabydleli v domku na Manor Road v Oxfordu, protože 2 roky pčedtím byl J.R.R. Tolkien jmenován profesorem anglického jazyka a literatury na Mertonově koleji se zvláštní odpovědností za výuku střední angličtiny od roku 1500. Místo si udržel až do odchodu na odpočinek roku 1959. Během těch let se znovu přestěhovali do Headingtonu nedaleko Oxfordu a místa, kde bydlel jejich přítel Jack Lewis. Při odchodu na odpočinek byl J.R.R. Tolkien požádán o přednesení veledikce (tradiční řeč odcházejícího profesora na rozloučenou) v posluchárně Mertonovy koleje. Místnost byla přecpaná stovkami lidí.
Pak Edith začala mít zdravotní potíže (artróza, špatné zažívání). Přesto roku 1966 velkolepě oslavili svou zlatou svatbu. K výročí jim sir Stanley Unwin poslal 50 zlatých růží. Roku 1968 se přestěhovali do domku na Lakeside Road 19 v Bournemouthu. Ten domek si předtím prohlédli jedinkrát - den před koupí. Jedné noci ze čtvrtka na pátek, v polovině listopadu, dostala Edith zánět žlučníku. Odvezli ji do nemocnice a zde v pondělí 29. listpadu 1971 zemřela. J.R.R. Tolkiena příští rok ubytovali v kolejním domě v Mertonově ulici v Oxfordu a byl mu přidělen skaut (pomocník/sluha) Charlie Carr a jeho žena Mavis. Hned vedle domu stál jeho oblíbený hotel Eastgate. Tentýž rok J.R.R. Tolkien přijal od královny Řád britského impéria. Nadále žil svým poklidným životem, avšak začalo ho trápit špatné trávení. Diagnostikovali mu žaludeční vřed . Hospitalizovali ho v nemocnici, kde stejně jako matka Mabel a manželka Edith podlehl svému onemocnění. Zemřel v neděli 2. září 1973 ráno na krvácející žaludeční vřed, došlo k zanícení. 6. září 1973 se za něj v Oxfordu, v kostele svatého Antonína z Padovy v Headingtonu, konala zádušní mše, jíž sloužil syn John. Jeho tělo uložili po boku Edith na katolickém hřbitově ve Wolvercote na kraji Oxfordu a na jejich společný náhrobek na přání J.R.R. Tolkiena vytesali tento nápis: Edith Mary Tolkienová, Lúthien, 1889-1971; John Ronald Reuel Tolkien, Beren, 1892-1973. A co ta jména znamenají? Lúthien je postava ze Silmarillionu - společně s Arwen Undómiel nejkrásnější žena jaká kdy kráčela Středozemí.
První kniha se nazývá Pán prstenů- Společenstvo prstenu.
Pán prstenů I - Společenstvo PrstenuPán prstenů I - Společenstvo PrstenuPán prstenů I - Společenstvo PrstenuPán prstenů I - Společenstvo Prstenu
Tato kniha je o tom, jak Gandalf Šedý objevil, že prsten, který vlastnil Frodo, je ve skutečnosti Jeden prsten vládnoucí nad všemi Prsteny moci. Líčí se zde útěk Froda a jeho druhů z jejich klidného domovského Kraje a také to, jak byli pronásledováni hrůzou černých mordorských jezdců, až nakonec s pomocí eriadorského Hraničáře Aragona došli přes mnohá nebezpečí až do Elnordova domu v Roklince.
Tam se konala velká Elrondova Rada, na níž bylo rozhodnuto pokusit se o zničení Prstenu, a Frodo byl ustaven jako Ten, kdo ponese Prsten. Potom byli vybráni společníci Prstenu, kteří měli Frodovi pomáhat na jeho výpravě, aby pokud možno došel k Ohnivé hoře v Mordoru, zemi samotného nepřítele, kde jedině se dal Prsten zničit. V tomto Společenstvu byli: Aragon a Boromir, syn Pána Gondoru, jako zástupci lidí; Legolas, syn elfského krále z temného hvozdu, za elfy; Gimli, syn Glóina z Osamělé hory, za trapslíky; Frodo se svým "sluhou" Samvědem a jeho dva mladí příbuzní Smělmír a Peregrin za hobity; a Gandalf šedý.
Druhové tajně putovali daleko od Roklinky na Sever; po nezdařeném pokusu o zimní přechod vysokého průsmyku Caradhasu byli Gandalfem provedeni skrytou branou a vstoupili do rozlehlých Dolů v Morii, aby si hledali cestu pod horami. Tam padl Gandalf v boji se strašlivým duchem podsvětí do temné propasti. Ale Aragon, který se nyní projevil jako utajený dědic dávných Králů Západu, vedl Družinu od Východní brány a po proudu Velké řeky Anduiny až k Rauroským vodopádům. To již věděli, že jejich pouť sledují vyzvědači a že se po jejich stopách plíží Glum, tvor, který kdysi vlastnil Prsten a stále po něm dychtil. Bylo nyní nutné rozhodnout se, zda se obrátit na východ k Mordoru, nebo jít s Boromirem na pomoc gondorskému hlavnímu městu Minas Tirith v nadcházející válce, nebo zda by se měli rozdělit. Když bylo jasné, že Ten, kdo nese Prsten, je odhodlaný pokračovat ve svém beznadějném putování do země nepřítele, Boromir se mu pokusil vzít Prsten násilím. Tato první část končila Boromirovým pádem do "spárů" prstenu a jeho smrtí a útěkem Froda a Sama(Samvěda)...rozpadem Společenstva.
Druhá kniha se jmenuje Pán prstenů- Dvě věže.
Pán prstenů II - Dvě věžePán prstenů II - Dvě věžePán prstenů II - Dvě věžePán prstenů II - Dvě věže Líčí činy celé družiny po rozbití společenstva. U Rauroských vodopádů zemřel Boromir, když chránil Pipina a Smíška před skřety. Mrtvý Boromir byl v člunu poslán na řeku - to byl jeho pohřeb. Pipin a Smíšek byli zajati skřety - z nichž někteří byli ve službách Temného pána z Mordoru, jiní ve službách zrádného Sarumana ze Železného pasu. Skřeti je vlekli přes Rohanské pláně k Železnému pasu. Aragorn, Legolas a Gimli se je rozhodli pronásledovat a zachránit je.
Potom se objevili Rohanští jezdci. Oddíl vedený maršálem Éomerem obklíčil skřety na kraji lesa Fangornu a pobil je, ale hobiti utekli do lesa a tam se setkali s entem Stromovousem, tajným pánem Fangornu. V jeho společnosti byli svědky procitnutí hněvu pastýřů stromů a jejich pochodu na Železný pas.
Mezitím se Aragorn a jeho druhové setkali s Éomérem, vracejícím se z bitvy. Dostali od něho koně a jeli k lesu. Při marném pátrání po hobitech se tam opět setkali s Gandalfem, který se vrátil ze smrti jako Bílý jezdec, zatím přestrojený v šedi. Jeli s ním přes Rohan do síní Theodéna, krále Marky, kde Gandalf uzdravil zestárlého krále a osvobodil ho z kouzel zlého rádce Červivce, tajného spojence Sarumanova. Potom jeli s králem a jeho vojskem proti armádě Železného pasu a dobyli nad ní zoufalé vítězství u Hlásky. Gandalf je pak odvedl k Železnému pasu, kde našli velkou pevnost rozbořenou pastýři stromů a Sarumana a Červivcem obklíčené v nedobytném Orthanku.
V rozmluvě přede dveřmi Saruman odmítl litovat a Gandalf jej sesadil a zlomil jeho hůl. Ponechal ho pod dohledem entů. Červivec ve zlosti hodil po Gandalfovi kamenem, ale ten jej nezasáhl a byl sebrán Pipinem. Ukázalo se, že je to jeden ze zbylých palantírů, Vidoucích kamenů z Númenoru. Později v noci podlehl Pipin lákadlu kamene, ukradl jej a podíval se do něj. Tak se odhalil Sauronovi. Cestou je sledoval Nazgûla. Byl to Prstenový přízrak už ne na koni, ale na obrovském ptáku. Gandalf odevzdal palantír Aragornovi, vzal Pipina a odjel s ním do Minas Tirith.
Další část obrátila pozornost k Frodovi a Samovi, ztraceným v nehostinné vysočině Emyn Muil. Dostali se z kopců a byli dostiženi Smeágolem-Glumem. Frodo Gluma zkrotil a téměř překonal jeho zlobu, takže je jim Glum pomohl. Provedl je Mrtvými močály a zpustlými kraji k Marannonu, Černé bráně na severu země Mordor.
Frodo zjistil, že tudy nebylo možno projít a přijal Glumovu radu: Hledat "tajný vchod", o němž Glum věděl. Tento tajný vchod byl daleko na jihu Hor stínu, což byly západní hradby Mordoru. Cestou tam je zajal výzvědný oddíl Gondorských, vedený Boromirovým bratrem Faramirem. Faramir odhalil jejich poslání, ale odolal pokušení, jemuž Boromir podlehl, a vypravil je na poslední část jejich pouti k Cirith Ungolu, pavoučímu průsmyku. Faramir je varoval, že je to smrtelně nebezpečné místo, o němž jim Glum neřekl všechno, co věděl. Právě když došli na Křižovatku a dali se cestou k městu Minas Morgul, z Mordoru se vyvalila velká tma a pokryla všechno okolí Mordoru. Pak Sauron vyslal své první vojsko, vedené černým králem Prstenových přízraků. Válka o prsten začala.
Glum dovedl hobity k tajné cestě, která se vyhýbala Minas Morgul, a ve tmě nakonec došli k Cirith Ungolu. Tam se Glum obrátil zpět ke zlu a pokusil se je zradit. Utekl jim v černé Odulí jeskyni. Plány mu zkazilo hrdinství Sama, který odrazil útok a ranil Odulu.
Sam se však musel rozhodnout. Frodo, ušktnutý Odulou, ležel napohled mrtvý. Sam vzal prsten a pokusil se ve výpravě pokračovat sám. Ale když se právě chystá přejít do Mordoru, vyjdou skřeti z Minas Morgul a z věže v Cirith Ungol, která střeží průsmyk. Sam, jenž si nasadil prsten, se od skřetů dozvěděl, že Frodo není mrtev a snaží se Froda zachránit. Sam je ale příliš unaven a skřeti Froda odnesou do své věže.
A třetí kniha (záverečná z trilogie) se jmenuje Pán prstenů- Návrat krále.
Pán prstenů III - Návrat krále

Pán prstenů III - Návrat krále

První část knihy vypráví o příjezdu Gandalfa a Pipina do Minas Tirith, kde Pipin vstoupil do služeb strážce Gondoru. Dále popisuje shromáždění rohanských a Aragornovu cestu steskami mrtvých. Mezi tím se rohanští dostali do Eldorasu a odtamtud se vydali na pomoc do Minas Tirith, kde zuřila válka s Mordorskými skřety.
Druhá část knihy vypráví o vysvobození Froda z Cirit Ungol. A poslední úsek Frodovy a Samovy cesty k hoře osudu, kde po souboji s Glumem vhazuje Prsten do nitra hory. Frodo a Sam upadnou do bezvědomí a probudí se v táboru Aragorna. Potom se vydají do Minas Tirith, kde je Aragorn korunován na krále Gondoru. Frodo se svými společníky vydá do jejich rodného Kraje, který najdou vypleněný Sarumanovými skřety. Společnými silami vyženou skřety z Kraje. Po letech se Frodo rozhodne, že s Bilem, Gandalfem a s elfy odcestuje do Šedých přístavů a odtamtud odcestuje do země Neumírajících.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aenda Aenda | E-mail | Web | 23. května 2007 v 9:28 | Reagovat

četla jsem ho asi 6x =) super knížka

2 Fion Fion | 23. května 2007 v 14:29 | Reagovat

JJ, Tolkien píše fakt moc hezky, hned tě to zaujme.....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama