Kapitola 55.- Družstevní porada

19. května 2007 v 14:11 | Fionka |  Harry Potter a dědictví moci
Tak, tady je další...doufám, že komentíků bude tentokrát víc, když jsem se tak snažila přidat jí co nejdříve=)))). Chci jí věnovat Morzíkovi, jelikož už jsem s ním dlouho nemluvila, ať mu nedochází inspirace=))))) Vaše Fí
"Ehm, ehm, prosím, ztište se! Začíná družstevní porada!" rázoval si to Falco kolem tří křesel a přitom se přísně švihal hůlkou do stehna. "Sešli jsme se zde proto, abychom probrali taktiku, disciplínu a rozdělily si úlohy, které budeme v našem boji o prvenství jistě potřebovat," zastavil se a na všechny se usmál.

"Také chci připomenout, že vlastní výlevy nejsou dovoleny a pro vítězství se přes mrtvoly nepůjde. Naše heslo přece jenom zní: Z celého srdce- a toho bychom se měli držet.
Každý tady nyní uvede několik návrhů pravidel, podle kterých bychom se měli řídit. Ostatní potom budou hlasovat. Jestli se pravidlo odsouhlasí, tak se podle něj všichni budou řídit. Toť vše. Začněte někdo!"
Nejsvižněji ze všech vstala Not.
"Takže, milí přátelé, spolubydlící a spolusoutěžící. Já, jelikož nemám ráda takový ty okecávací řeči, vezmu to rovnou. Žádný podmínky nemám," usmála se a šla si sednout. Za svůj předlouhý návrh pravidel byla odměněna potleskem.
Jako další se zvedli Lupus a Falco.
"My jsme si předem připravili seznam návrhů pravidel, které jsme chtěli předvést," začal Lupus.
"Nechtěli jsme mít s Lupusem před vámi žádné tajnosti a nechtěli jsme být hamižní.
Proto jsme se rozhodli vás přizvat k něčemu, s čím jsme už sami s Lupusem začali, a co je velice nebezpečné. Jestli se návrh neodsouhlasí, možná, že to trak nakonec i bude lepší," zvýraznil Falco.
"Jde o to, že už o prázdninách, co jsme se dozvěděli, že jsme dvojčata, zjistili jsme i jiné věci. Například to, že jsme nebelvírovi dědici s mocí možná ještě silnější, než měl on. O tom, že jsme Animágové jistě víte, ale to, co nevíte je, že jsme s Falcem zahájili s Voldemortem soukromou válku. Žádný řád, jen my a on."
"Máme plnou podporu našich zvířecích přátel. Jde o to získat co největší převahu a tím zastrašit druhou stranu. V bitvě jsme se zatím utkali jen jednou, a to sice pro nás nedopadlo moc dobře, ale vyhráli jsme- jejich vojsko bylo rozprášeno na prach."
"Spíše na miliony maličkých kusů, chtěl si říct, ne?" drsně se zasmál Lupus.
Felis s Not je celou dobu napjatě poslouchali. Když domluvili obě se zatvářili nadšeně.
"Jdu do toho," vyhrkly obě naráz. Podívali se na sebe a slabě se usmály.
"Mimoto, myslím, že mám i přátele, kteří by nám mohli pomoci. S řádem nespolupracují, ale nejsou ani na Voldemortově straně," přisadila si Notechis. "Víte přece, jak jsem vám vyprávěla o svém kmotříčkovi. Je to vůdce všech upírských klanu na straně dobra v celé Evropě a částečně i v Austrálii. Dlouho čeká, než mu nějaká organizace nabídne spojenectví, ale všichni mají o upírech svá mínění."
"Vím, jak to myslíš. Taky jsem měl kmotra, kterému nikdo nevěřil- všichni si mysleli, že je to jen obyčejný vrah, co uprchl z vězení. Když nad tím teď přemýšlím, vlastně to možná ani nebyl můj kmotr, ale i přes to zabírá v mém srdci jedno z předních míst," posmutněl Falco. "Mohli bychom se s ním někdy setkat. Já nemám nic proti," usmál se na Not.
"Tak tedy pokračujeme," vmísil se do ticha Lupus. "Jako další návrh tu mám," podíval se do papírů, "volnost, rovnost, bratrství! Falco? Myslím, že to je tvůj návrh," usmál se na bratra.
"Ehm, jo, tohle. To je jedna mudlovská fráze. Značí to, že jsme si všichni rovni ve všem, co děláme, naše hlasy mají stejnou váhu. A že se mezi sebou budeme chovat jako v rodině. Myslím, že s odhlasováním tohoto pravidla nebude žádný problém, že?" usmál se na majitele zdvižených rukou.
"Další a zatím poslední návrh: snažit se dodržovat stanovený režim, a to nejlíp, jak dovedeme," dočetl Lupus a obdařil úsměvem obě děvčata.
"Takto formulované vám to nedává téměř žádnou možnost odmítnout, co? Jen vás chci upozornit, že se mezi to počítá i ranní rozcvička, večerní trénink a spoustu hodin učení."
Děvčata přesto zvedly ruku a mrkly na mladíky: "No co, budeme se muset snažit, ale troufám si říct, že se nám to bude jednou moc hodit," odvětila spokojeně Felis.
Mladíci si oba spokojeně sedli.
Všichni se zadívali na Felis, zda si taky půjde navrhnout nějaké to pravidlo, ale ta jen zavrtěla hlavou a odvětila: "Vše, co jsem chtěla říct zde už bylo řečeno," rošťácky se usmála.
"Výborně, čas nám vychází úplně na míru, je šest. Na snídani sice budeme o něco dřív, ale to nevadí, alespoň budeme mít před ostatními náskok," konstatoval Lupus a zvedl se.
Not popadla mapu a vydali se do Velké síně.
Mapa nakonec ani nebyla potřeba, neboť si všichni cestu jakž takž pamatovali. Ve Velké síni bylo na tuto ranní hodinu už docela dost lidí.
Vypadá to, že si ostatní týmy spojili snídani s družstevní poradou, a teď nadšeně rokovali o vývoji situace v soutěži. Ani jim nevadilo, že si je ostatní studenti, kteří se do soutěže nepřihlásili, prohlíží. Spíš to vypadalo, že si pozornosti náramně užívají.
Ve Velké síni to vypadalo jinak než obvykle. Síň byla na jednom kraji zvětšená. Tam byla vyvýšenina, kam vedli kamenné schody. Na "podiu" bylo umístěno dvacet stolů, a u každého stolů stály čtyři židle. Každý stůl a čtveřice židlí byla v jiné barvě.
Naše čtyřka sebejistě zamířila do koutku, kde stál modrý stoleček.
Ihned, co dosedli, se na stole objevila bohatá snídaně.
"Pěkně zařízený," okomentoval Lupus a pustil se do jídla. Ani ostatní nezaháleli a začali si na talíř nakládat samá vybraná jídla.
Uprostřed jídla se do síně přišel podívat i lord Mark Lisso. Jakmile uviděl snídající "rodinku" usmál se a vydal se k nim.
Jako první si ho všiml Falco, který měl nejlepší výhled po síni: "Hele, Lupusi, táta," upozornil jej a ukousl si další kousek slaniny.
Mark k nim konečně došel.
"Ahoj, mládeži! Tak co, jak jste se vyspali na první soutěžní den," usmál se.
Lupus polkl a odpověděl: "Ale jo, dobře. Díky za optání," kdoví proč se začervenal. "A co ty? Spal si v Bradavicích nebo doma?"
"Doma. Přece tam nenechám maminku samotnou. Starostí by se tam zbláznila. Chtěl jsem se vás zeptat, jestli už máte vybranou základnu. Chtěl jsem vám nabídnou Lisso Manor. Maminka si vás ještě moc dlouho neužila, a teď by měla možnost. A jsem si jist, že s děvčaty se také velmi ráda seznámí. Navíc je tam spousta místa, které je třeba trochu zaplnit," mrkl na ně.
"Díky moc, tati. Chtěli jsme se tě zeptat, jestli by jsme tam mohli být. Ještě máme v plánu navštívit Taegi, ale myslím, že nejvíc času by jsme trávili doma," chytil se příležitosti Falco.
"Doufám, že zase nechystáte nějakou lumpárnu," zamračil se dospělý lord. "Nechcete přece, aby to skončilo jako minule. A k tomu ještě do toho taháte děvčata."
"Ne, neboj, tati. Nic zatím nechystáme. Až budeme, dáme ti vědět," mrkl na něj.
Mark se na něj zamračil: "Spíš doufám, že žádné příště nebude. Ale pokud vás nepřesvědčím, což já vím že ne, tak mi opravdu dejte vědět. Dám vás někam zavřít. Myslím, že národní kouzelnické vězení bude stačit," ušklíbl se.
"Ale no tak. Tak zlí to zase nebude," usmál se Falco, neboť poznal, že se otci již vrací počáteční dobrá nálada. "Mimochodem, možná chystáme schůzi s upírama. Když už ti máme hlásit naše nebezpečné aktivity."
"A s kým prosím tě. Jaký upír by se s vámi chtěl setkat?" usmál se.
"Jmenuje se Rodrio de Blanchet, je to můj kmotr," vmísila se do rozhovoru Not.
"Opravdu?" vypadalo to, že směr rozhovoru ho přece jenom zaujal.
"Rodria znám. Párkrát jsem se s ním už potkal. Čestný a moudrý muž s velkou mocí. Jestli se budete chtít setkat s ním, nic vám zakazovat nebudu. S ním budete v bezpečí, navíc ještě s jeho kmotřenkou," obdaroval Not lissovským úsměvem.
"Tak, mládeži, já zase jdu- povinnosti volají. Domů se můžete dostat pomocí letaxu. Řekněte si ředitelce, jistě vám dovolí použít její krb," rozloučil se a zase zmizel v postraních dveřích učitelského stolu.
Čtveřice si všimla, že za tu dobu, co si zde povídali se síň už poměrně naplnila.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Denisa Denisa | 22. září 2007 v 10:13 | Reagovat

nádhera

2 Leonyda Leonyda | Web | 11. října 2007 v 11:57 | Reagovat

Tak a jdu číst dál, je to čím dál napínavější :-)

3 Blazz Blazz | 7. září 2008 v 13:15 | Reagovat

Super(trochu ojetý slovo,ale už mě nic jiného nenapadá)

4 sgbr sgbr | 3. srpna 2009 v 16:04 | Reagovat

Je to trochu zvláštní, před pár dny, ztratil své nejlepší přátele, teď jako by ani neexistovali. Stejně tak Fénix řád,jako Remus, Tonks.. Změnil rodinu přátel bez výčitek svědomí a teď zvesela si jede dál,jako by minulost byla jen nepříjemná vzpomínka, tomuhle se říká přátelství? Já bejt z Řádu tak ho vodstřelim.. Povídka se mi líbila, ale to jak se to vyvíjí dále, HP odstřihnut dobrovolně od dosavadních přátel. Povídka mě začala studit, už nemám k žádné postavě vztah, všechny emoce vyprchaly.. Jednoduše HP není HP-em, Draco není Dracem, Snape není Snapeem, všecky známé postavy změnili od základů charaktery, takhle už se není na co těšit, byť tvoje fantazie a vtip se mi jináč líbí. Jinak jako alespoň hůmorná povídka to taky brát zdaleka nejde. Ani dobrodružný to není, jelikož všecko jim jde jako po másle, jejich dvojka nemusí o nic bojovat, bez jejich přičinění všecko umí, všecko znájí. Stačí jim jen pomyslet a svět je uctívá-protože přeci zdědili moc. Už je díky ní uctívají všechny národy kříženců i s panovníky,no ne?. Mají holky, tak proč jim nedat taky všecho k nohám, hele nechceš být taky Hadí jazyk?-proč ne lásko... Ex-Kmotr s Ex-taťuldou se potí tři roky než ovládnou moc zvěromágů, jejich Ex-dítě ovládne animágství za noc a to ještě ve stavu bezvědomí. He, já se rozjela! No není to k smíchu:)řekněte...  :Přes kritiku, autorku mám v úctě, to všecko je čistě jen konstruktivní kritika.

5 Fion Fion | 6. srpna 2009 v 22:38 | Reagovat

Moc děkuji za tvou kritiku, máš úplnou pravdu, možná proto jsem s povídkou už sekla, tak trochu jsem se zamotala. Jinak si dovoluji trochu zaprotestovat, charaktery postav jsem měnila úmyslně, i když teď zpětně přiznávám, že až moc přímočaře. Chtěla jsem prostě stvořit něco jiného něž ostatní povídkáři a myslím, že se mi to alespoň chvilinku dařilo.
Jinak ještě jednou děkuji, jak za chválu, tak za kritiku, protože pak mohu své povídky dovést zase o stupínek výš v kvalitě...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama