Kapitola 54.- Ráno aneb vlajka hotova

19. května 2007 v 14:10 | Fionka |  Harry Potter a dědictví moci
Tady je další kapitolka této nesmyslné povídky. Chci vám poděkovat za stálou přízeň...proto tuto kapitolku věnuji všem, kteří to se mnou ještě nevzdali a tohle čte=)))). Díky Vaše Fion
PS: Za komentáře budu vděčná=)))))
"Dobré ráno," přivítal Lupus v modré společenské místnosti ostatní ospalce.
On sám vstával už před dvěma hodinami, aby, jak slíbil, stačil namalovat vlajku. Nyní už jenom dodělával poslední detaily a připravoval se na poslední kouzlo.

"Dobré," odpověděli ostatní a vytírali si z očí ospalky. Došli ke křeslům a ihned do nich zapadli a snažili se v nich ztratit. Kdo by také nechtěl, když bylo teprve šest hodin ráno.
"Asi půjdu dát žádost o pozdějšího budíčka," nabídla se Not. Ostatní horlivě přikyvovali a překvapivě probuzeně jí začali provolávat slávu.
Lupus se usmál: "No, vidím, že jste se konečně probudili, takže můžu provést poslední úpravu."
Vytáhl hůlku a začal mumlat slova ve starém jazyce. Při posledních slovech udělal několik složitých pohybů hůlkou.
Všichni se nahnuli nad vlajku a zatajili dech. Plátno bylo rozděleno na čtyři pole a v každém se pohybovalo jedno ze čtyř vybraných zvířat.
V prvním se po bledě modré obloze proháněl majestátní sokol. Sem tam se vrhl k zemi, která ale byla v nedohlednu, a o chvilku později zase let srovnal.
Ve vedlejším poli se zase čistila zrzavá kočka. Když jí Felis viděla, usmála se. Kočka přesně v tu dobu máchla packou vpřed.
Pod sokolem se vztyčoval překrásný objemný had. Not na něj z legrace zasyčela, byla ale překvapena, když jí had naprosto identicky odpověděl. Falco se na ní zkoumavě podíval.
"Neřekla si nám, že jsi hadí jazyk?" podotkl.
"Co? Já a hadí jazyk? Kde jsi to prosím tě vzal?" zeptala se udiveně.
"Ty to nevíš? Právě si toho hada pozdravila," namířil prst na plátno.
"To není možný, vždyť jsem na něj jenom jen tak zasyčela. Pozdrav jsem si myslela jen v duchu," vysvětlovala vystrašeně.
"Nevím, jak se to stalo, ale opravdu si ho pozdravila. Je možné, že o tom ani nevíš.Já se o tom dozvěděl taky až před čtyřmi lety. Je to výhoda, ale raději to budeme držet v tajnosti. Byl bych nerad, kdybys z toho měla takové problémy jako já. Že bratříčku?" dodal ještě k bratrovi, který se vy-víte-proč začervenal.
"No, ehm, jo," vykoktal a sklopil oči k zemi, "Jo, já promiň. Za to jsem se ti ještě neomluvil, vlastně jsem se ti ještě neomluvil za nic…"
"A ani nechci, abys se omlouval," skočil mu do řeči Falco. "Oba jsme si dělali naschvály, ale to se změnilo. Oba jsme se změnili."
Lupus přikývl a nabídl bratrovi ruku, které se Falco ihned chopil. Navzájem se přitáhli a objali se. Za chvíli později se odtáhli a zpozorovali holky, které na ně dívali s vševědoucím úsměvem.
"Ehm, tak dobře, vrátíme se k vlajce," navrhl Falco. "Hadí jazyk už radši necháme být."
Opět se zadívali na plátno, tentokrát ale na poslední pole. Tam na noční oblohu vyl velký šedý vlk. Když se na něj obrátila pozornost, obrátil se na ně a slabě zakňučel.
"Teda, Lupusi, musím říct, že maluješ opravdu nádherně," usmála se Not a zblízka obdivovala jemné linie barvy. "Tou poslední úpravou si jistě myslel pohyb, že? Je to opravdu dokonalé. Myslím, že nikdo nebude mít hezčí vlajku, než mi," řekla s hrdostí.
"No, uvidíme. Teďka ale máme čtvrt, takže jdeme na rozcvičku," zašklebil se černovlasý a mířil ke dveřím. Když si všiml, že jej následuje jenom Lupus, obrátil se.
"No tak, lidi máme to v rozvrhu. Pojďte! Cestou vzbudíme Garetha a ohlásíme se mu, a pak můžeme zmizet na skoro celý den. Vždyť to je super," vyprávěl nadšeně.
"Podle toho, co ty myslíš pod pojmem rozcvička," zvedla obočí Felis.
Falco se ďábelsky usmál. "Přesně to, co sousloví ranní rozcvička znamená. Prvně si trochu zaběháme, pak si rozcvičíme kosti a pak znovu běhání. Pro začátek vás budeme šetřit, ale potom poběžíte s námi naše trasy, že Lupusi?"
"Jistě," zamrkal na něj, " to by přece byla ostuda, kdyby jste zůstávali za chlapama pozadu."
Na vyprovokování tohle stačilo, protože děvčata ihned vyběhli ven a snažili se dvojčata dohnat a kopnout každá jednoho.(Ne nadarmo nemají ženský rády, když nad ně někdo chlapy povyšuje.)
Mladíci běželi vpředu a dál provokovali děvčata, že mají přece na víc, a šíleně se jim smáli. To obě dopálilo tak, že i když byli už unavené, jejich úsilí se ještě znásobilo, a před hradem je konečně dohnaly a svalily do trávy. Pár vteřin je lechtaly, dokud se pozice nevyměnily, a oni se nyní stali tou štvanou zvěří.
"Dost, dost," svíjela se smíchem pod Lupusem Not a snažila se vysvobodit, a tak jej tloukla slabě pěstmi do hrudi. Ten se tomu jen smál, ale když viděl, že v obličeji nějak moc červená, radši ji z pod sebe vypustil. I Felis za byla za chvilku volná a snažila se vydýchat.
Všichni se ještě smáli, když kolem nich téměř proplazila další čtyřčlenná skupinka- také dva chlapci a dvě dívky. Ti se svalili do trávy opodál, kde hlasitě oddychovali. Falco s Lupusem ještě svým ostrým sluchem zaslechli z trávy něco jako: "To byl ale pitomej nápad!"
"Tak pojďte, nebo ještě nastydnete. Na sezení na zemi je zima, a navíc jsme zapomněli poškádlit Garetha," zvedl se Falco.
Ostatní ho s bručením poslechli a vstali, a pomalejším klusem zamířili zpět do hradu. Ve vstupní síni se potkali s opožděnými skupinkami, mířícími ven z hradu.
"Falco, počkej, a ty víš, kde je Gareth? Když večer odcházel, tak přece neříkal, kde bude ubytovaný," zastavila ho Felis.
"Ne, neříkal. Ale na co asi máme tu mapu," mrkl na ní vytáhl jí z kapsy od jeansů.
Felis s Not k ní okamžitě naběhly a zkontrolovaly si polohu. Pak všichni sebejistě zamířili do vyšších pater hradu.
Konečně zaklepali na dveře, které byli na mapě označeny jako Pokoj Garetha Dorrena. Uvnitř se ozval zvuk něčeho padajícího k zemi a následného dusotu ke dveřím.
"Co…co se děje?" vykoukl zpoza dveří rozcuchaný Gareth. Když spatřil usmívající se čtveřici, chvilku se na ně vyjukaně díval, ale pak je vyzval, ať jdou dál.
"Co se děje? Proč mě budíte?" zeptal se trochu podrážděně. Všichni v tu ránu nasadili nevinný úsměv.
"Nic se neděje. Jen jsme se zašli ohlásit, jak máme předepsáno. Potom chceme na skoro celý den zmizet," oznámila jakoby nic Felis.
"A víte o tom, že po snídani máte mít setkání s ostatními týmy a večer potom schůzi před celou školou a ještě o něco později přezkoušení z učiva ode mě?" vyjmenovával Gareth a prohrabával rukou rozcuchané vlasy.
"To víš, že to víme," přikývl Falco.
Děvčata se zatím rozhlédla po jeho pokoji a kam jejich oko dohlídlo (což díky hromadě oblečení nebylo daleko), tam byl nepořádek. Okamžitě, jako správný ženský, vytáhly obě hůlky a začaly kouzly skládat oblečení a rovnat jej do skříní. Gareth chytil rudou barvu, když před ním proplachtily jeho karmínové trenky.
Za to dvojčata se málem smíchem váleli po podlaze. Když je Gareth spražil ledovým pohledem raději se zaměřili na postel, která se začala stlát.
Gareth si povzdechl: "Tak teď už asi spát nepůjdu, co?" Toužebně se zadíval na postel.
Felis s Not zatím dokonali své dílo a s úsměvy se rozhlédli kolem sebe.
"Lepší?" zeptala se Garetha Not. Ten se rozhlédl na uklizený pokoj, a zašklebil se.
"Ehm, jo jasně. Díky, holky," zamumlal a nuceně se usmál.
"Tak mi zase jdeme, nebudeme tě přece rušit od spánku," zmínil Lupus a radši vyběhl ven před letícím polštářem z čerstvě ustlané postele.
"Tak ahoj, později se zase uvidíme," rozloučila se Felis a odešla také. Po ní se pryč s rozloučením odebral i Falco s Not.
Poté společně zamířili do modré společenské místnosti na družstevní poradu.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Távička Távička | Web | 22. září 2007 v 10:58 | Reagovat

Prostě super, nemám slov:-)

2 KiVi KiVi | 27. září 2007 v 19:39 | Reagovat

fakt bžunda:o)

3 Leonyda Leonyda | Web | 11. října 2007 v 11:51 | Reagovat

Dobrý je to, jen pokračuj :-)

4 Blazz Blazz | 7. září 2008 v 9:31 | Reagovat

Úžasný:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama