Kapitola 49.- Falcovy zkoušky

19. května 2007 v 14:02 | Fionka |  Harry Potter a dědictví moci
Tak, je to tu. dnes se překonávám, co? A vy vidíte, jak to jde s těma komentářkama. Takhle, kdyby to šlo vždycky, to bych byla šťastná=))))))
Nezapomeňte teda komentovat i teď a možná...i když to už pochybuji(asi jí nestihnu) by mohla dnes přibýt ještě jedna=))))))
Místnost se začala plnit tak, že posledních několik lidí se muselo postavit k oknu, protože na ně nezbylo žádné místo k sezení.
Dovnitř konečně vkročilo několik lidí, kteří se rozmístili po celé učebně.

Dvojčata spatřili, že je mezi nimi i jejich otec. Ten, jakmile je spatřil, ihned zamířil k nim.
"Ahoj, tati," pronesli šeptem Lupus a Falco, jakmile k nim dorazil.
"Nazdárek, kluci, tak jak se vede?" optal se a stoupl si za jejich lavici.
"Ale jo, docela dobře," přikývl Falco.
"Bonjour, monsieur," pozdravila slušně Ginny.
(Po celou dobu mluvili francouzsky. Ginny, jelikož pochází z čistokrevné rodiny se musela naučit několika jazykům- francouzsky umí celkem slušně. Já na rozdíl od ní neumím ani slovo, takže francouzštináři, prosím, nekritizujte=)))))))
"Ach, dobrý," uklonil se Ginny. "Chlapci, kdopak je ta vychovaná krásná slečna," zeptal se s úsměvem.
Ginny se při těch přívlastcích začervenala.
"To je Ginny Weasleyová, má přítelkyně," odvětil Falco pyšně. "Ginny, to je Mark Lisso, náš otec," představil je navzájem.
Lord Lisso se Ginny znovu uklonil, ale už nic neřekl, neboť je začalo pozorovat až podezřívavě moc lidí. To ale alespoň dopomohlo ke ztišení všech přítomných.
"Vítám zde všechny, kteří se rozhodli zúčastnit Turnaje bojovníků. Jestli se zde nachází někdo, kdo se Turnaje účastnit nechce, ať prosím neprodleně odejde," zněl krátký úvod od samotné Susan Bonesové, anglické ministryně. Madam Bonesová chvíli čekala, a když se nikdo nezvednul, pokračovala: "Výborně! Teď uděláme menší kontrolu, jestli jsou zde všichni, kdo se přihlásili. Celkem by nás zde mělo být přesně osmdesát."
Poté četla jméno za jménem z dlouhého seznamu. Když se konečně dostala ke konci, vydechla a začala vyprávět pravidla: "Takže, nyní vás rozdělíme do dvaceti skupin po čtyřech. Ke každé skupině poté přidělíme jednoho bystrozora, který vás bude po následující dva týdny cvičit. Po dobu, kdy se jako skupina budete držet, budete pokračovat v soutěži a budete omluveni ze školy. Nebudete ale bydlet ve svých kolejních místnostech. Zde, na hradě, bylo zbudováno dvacet koutků. V každém koutku jsou čtyři pokoje. Ty pro vás boudou alespoň pro následujících čtrnáct dní vaším domovem. Teď ke zkouškám. Prvně si vás přezkoušíme z učiva, které jste prozatím probírali, pak přejdeme k mimoškolním činnostem. Tyto zkoušky budou ale jen pro naší představu. O vašich spolubydlících ve skutečnosti rozhodnou losy. Je tedy nulová možnost podvodu.
Nyní si vás budeme volat po jednom do vedlejší místnosti. Ostatní zde prosím přečkejte v klidu, dokud na vás nepřijde řada."
"Tak nazdar, chlapi a dámo. Potkáme se vedle. Hodně štěstí!" popřál dvojčatům a Ginn a odešel za svou kolegyní do vedlejší místnosti.
Mezitím vedle vešla i první studentka, která mohla být tak ze čtvrtého ročníku. Zdála se být velice nervózní.
"Tak to je teda síla. Vypadá to, že naše šance být spolu se rapidně zmenšila," pronesl kysele Lupus.
"Jenom doufám, že nebudu s těma…," kývnul ještě hlavou k hloučku chichotajících se dívek.
"Klid, Lupusi, ještě tu je malá šance. Mám takovou taktiku, kdy se v losování nesnažím vůbec v sáčku šmátrat, ale vytáhnu ten první lísteček, kterého se dotknu. Bývá to ten šťastný. Tak to alespoň bývá v mudlovském losu, doufám, že kouzelnický je na tom podobně."
"Ano, je to podobné. Rozdíl je jenom v tom, že lístky se nacházejí v bedně, do které není vidět, ani kdyby ses o to snažil," vysvětlila Felis (odteď).
"Hmmm, takže záleží na štěstí," shrnul to Lupus.
Lidí pomalu ubývalo a na řadu přišlo konečně písmeno L.
Lardway, Liksay a konečně Lisso…
"Damien Lisso," prohlásil jeden z vyvolávačů u dveří.
Falco vstal a vyslechl si poslední přání všeho dobrého od bratra a přítelkyně. Když procházel mezi ostatními, mnoho z nich mu přání ještě přidalo.
Vkročil do dveří, které se za ním s tichým bouchnutím zavřely. Místnost byla prostorná. Byla obložená měkkými polštáři. Na konci bylo několik lidí, nejspíše členů poroty. S úlevou zaznamenal přítomnost jeho otce, který seděl hned vedle madam Bonesové a přátelsky s ní promlouval.
Falcovi to ihned zvedlo náladu. Zvedl hrdě hlavu a vykročil vpřed. Zastavil se až před porotním stolcem.
"Takže, pane Lisso, jste zde, aby jste nám ukázal, jak moc pozorný ve škole jste a jak moc se magii jako takovou zajímáte. Jste připraven?" zeptala se ministryně mile.
"Ano, jistě," odpověděl s hrdým úsměvem. Věděl, že ve škole sice nebyl nikdy moc pozorný, ale i tak toho dost pochytil. Navíc si ve volných chvílích učivo opakoval nebo se dokonce i učil napřed.
"Tak, stoupněte si prosím na značku," ukázala na pět metrů vzdálenou značku vyrytou do podlahy. Když kolem ní procházel, ani si nevšiml, že tam nějaká je.
Falco udělal to, co se po něm chtělo.
Poté plnil jednoduché úkoly, které po něm chtěli.
S úsměvem jim ukázal levitační kouzlo, odzbrojovací kouzlo (zeď, která ho schytala trošku popraskala), štítové kouzlo (jeden z přítomných bystrozorů na něj poslal odzbrojovací kouzlo- samozřejmě, že Falco uspěl) a další sérii nejjednodušších, jak sám pro sebe nazýval kouzla, která zvládá i bez vyslovení zaklínadla.
Potom přišel na řadu tvrdší kalibr a s ním i menší souboj s bystrozorem.
Ze začátku na sebe vysílali jednoduchá kouzla, ale později už se ani ostatní nestačili divit, kolik toho chlapec svede.
Falco jen líně odrážel útočníkova kouzla a sám poté vyslal to samé. Bylo vidět, že bystrozor si už nevěděl rady a tak začal na mladíka vysílat kletby, které se učil až na bystrozorské škole. Ty ale Falco stále s lehkostí odrážel a vysílal je zpět.
Vše zastavila až ministryně, které ukázkový souboj zřejmě stačil. Lord Mark vedle ní se jen na svého syna pyšně usmíval, a když se jejich zraky střetli, mrkl na něj.
"Výborně, pane Lisso. Naším testem jste prošel na výbornou. Teď nám prosím sdělte něco o vašich mimoškolních činnostech."
"Paní ministryně, nevím, co si mám pod tímto termínem představit," optal se Falco slušně, neboť se nechtěl ztrapnit vyprávěním o famfrpálu.
"Cokoliv co vás napadne, má to něco společného s kouzly a není to spojeno se školou," odvětila s úsměvem.
"Dobrá. Začal bych asi s famfrpálem. Famfrpál jsem hrával už od prvního ročníku na postu chytače. Objevila mě paní profesorka McGonagallová, když jsem na hodině létání chytil spolužákovi pamatováčka, který mu vypadl z kapsy," Falco se rozhodl příběh trochu pozměnil- přece jenom, časy se mění a vztahy lidí nezůstávají pozadu.
Hrával jsem až do poloviny minulého roku, kdy jsem dostal celoživotní zákaz," dokončil smutně.
Madam Bonesová se na něj nevěřícně podívala: "Vám to nikdo neřekl, chlapče? Váš zákaz byl už dávno zrušen, společně se všemi ustanoveními, které zde vyhlásila exprofesorka Umbridgeová."
Falco se zářivě usmál. Nyní se mu pokračovalo o něco veseleji.
"Děkuji," poděkoval ještě, "Dobrá, další moje mimoškolní činnost je, řekněme, že…" nejistě se podíval na otce, který přikývl.
"…je animágství. Vím, že to není naučené, ale vrozené, ale přece jenom je to nějaká činnost," ušklíbl se nad jejich výrazy, když jim to oznámil.
Madam Bonesová ze sebe vykoktala něco, co se podobalo slovu Ukažte!. Falco se tedy zamyslel a zanedlouho už na jeho místě stál majestátně vyhlížející sokol. Pro potěšení ještě rozpřáhl křídla a zamával s nimi. Do osob před ním se to opřelo tak, že je to přitisklo k opěradlům jejich křesel. Ještě se proměnil do podoby půl-napůl (jak to nazval spolu s Lupusem).
Jeho černé oči si všechny prohlížely s hrdostí hodnou pro krále oblohy. Nyní se v Bradavicích cítil prazvláštně, jelikož cítil, že toto místo je protkané velkou magií. Radši se přeměnil zpět.
"Výborně," ministryně se očividně (ušislyšně) zmohla jen na toto jediné slovo. "Je tu ještě něco, čím by jste nás mohl překvapit?" zeptala se ho řečnickou otázkou.
Falco ale zareagoval, jako by se jednalo o normální otázku: s úsměvem přikývl.
"No, abych to vzal rychle, tak se ještě umím přemisťovat, umím ovládat oheň, celkem slušně ovládám boj s mečem, a umím ještě spousty jiných kouzel, než která se učí v Bradavicích. Jsem si jist, že by se ještě něco našlo, ale teď mě to zrovna nenapadá," odvětil s ležérností v hlase.
Na důkaz svých slov rozevřel dlaň, na které mu pro tento okamžik tancoval půlmetrový plamen.
Madam Bonesová přikývla, neboť nebyla schopna slova.
Po chvíli se přece jenom vzpamatovala a prohlásila: "Nyní si vylosujete papírek, na kterém bude záležet výběr vašich spolusoutěžících. Vše záleží na barvě lístečku."
Falco podle svých slov jen šáhl a prvního, kterého se dotkl, vytáhl. Lísteček měl tmavomodrou barvu.
Mladík se zaradoval. Tmavomodrá barva byla jeho nejoblíbenější, a to už vypovídá něco o štěstí.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Leonyda Leonyda | Web | 10. října 2007 v 10:25 | Reagovat

Jsem zvědavá, s kým bude ve skupině :-D

2 Blazz Blazz | 7. září 2008 v 8:52 | Reagovat

Skvělý,fakt skvělý.Nemám slov,protože při záchvatech se těžko mluví

3 Vida Vida | 14. července 2009 v 10:29 | Reagovat

záchvatech čeho?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama