kapitola 45- Den poté

19. května 2007 v 13:57 | Fionka |  Harry Potter a dědictví moci
Přeji hezké počtení (dokonce i těm, kteří ho mít nebudou=))). Omlouvám se za docela velké zpoždě¨ní, ale dostat se u nás na počítač je stále těžší. A když už se semka dostanu, zjistím, že ani nevím, jak začít.
Tuto kapitolku bych chtěla věnovat samiře, protože se s ní hezky povídá.

Falco s Lupusem seděli v pohodlných křeslech v kabinetě učitele lektvarů, Severuse Snapea. Falco navštívil tento kabinet poprvé zcela dobrovolně.
Zároveň to bylo úplně poprvé, co se ve zdech tohoto kabinetu objevil nebelvírský student, aniž by si odpykával trest.
Obě dvojčata se choulili ve svých křeslech a nepřítomně zírali do zdi. Oba mysleli na totéž.
"Proč? Proč se to muselo stát? Co teď bude s kouzelnickým společenstvím, když chybí jeho hlavní představitel? Proč?"
"Proč?" zašeptal Falco a z očí se mu vyhrnuly slzy smutku. Lupus se na něj jen chlácholivě podíval. Na víc se teď nezmohl, jelikož i jemu bylo do pláče.
Dveře se tiše otevřely a dovnitř vkročil obávaný učitel lektvarů.
V jeho obličeji ale teď byl vidět jen smutek a lítost. Lítost se ještě prohloubila, když pohlédl na své kmotřence.
Vypadalo to, že si ani jeden z nich jeho příchodu nevšiml. Severus popadl sklenku brandy a posadil se do třetího křesla naproti mladíkům.
Lupus ho zpozoroval a kývnutím hlavy ho pozdravil.
Severus už nedokázal vydržet to dusivé ticho a promluvil: "Vaši rodiče jsou teď na ministerstvu. Spolu s několika členy Řádu, kteří se tam "náhodou" přichomýtli, a podávají přesnou výpověď," začal, jako by nic a prohlížel si tekutinu ve skleničce proti světlu. "Všichni studenti se touto dobou o všem dozvídají. Profesorka McGonnagalová, jako nová ředitelka Bradavic, jim vylíčí vše, i se všemi podrobnostmi. Profesor Brumbál by si to tak jistě přál. Volby na nového ředitele se konali před chvílí. Profesorka získala plný počet bodů. Jinak je ale ministerstvo úplně vzhůru nohama. Naštěstí ale všichni úředníci, dokonce i ti, kteří jsou stále ve spojení s Popletalem uznali, že zavřít školu by bylo to nejhorší, co se dá teď dělat. V Bradavicích se bude tedy i nadále učit," vydechl.
"Chlapci, já vím, že to pro vás je šok, ale život jde dál," zvýšil hlas, protože si nebyl jist, jestli ho vůbec vnímají. Oba konečně vzhlédli, protože takhle vážného ho ještě neviděli. Tohle nebylo, jako když v hodinách "upozorňoval" Nevilla na nesprávnost složení jeho lektvaru. Hlas by zastíněn vlastním smutkem, ale zároveň vybízel k uposlechnutí.
"Jestli chcete, můžete tady se mnou být do zítřka," nabídl nesměle. "Váš otec s matkou se tady teď asi nějakou chvíli neobjeví. Jestli se chcete vrátit na kolej, můžete, ale byl bych radši, kdybyste tady se mnou zůstali. Mohli by jsme se lépe seznámit. Vím, že mě sice znáte, ale…no…prostě..."
"Moc rádi tady zůstaneme," odpověděl za oba Falco, který po poměrně dlouhé době přinutil pracovat svoje hlasivky.
"Dobrá," odpověděl Severus pohotově. "Večer by ještě měl přijít můj syn, Gabriel. Mohli by jste se seznámit."
Profesor lektvarů sice na sobě nedal nic znát, ale moc ho potěšilo, že se s ním mladíci rozhodli zůstat. Obzvláště ho potom potěšilo, že tak rozhodl Falco, protože si byl jist, že Lupus rád zůstane.
Zbytek odpoledne se nesl v tichu, jen tu a tam někdo promluvil.
Navečer jim přinesli skřítci večeři.
Při večery se atmosféra v místnosti trochu uvolnila. Povídali si o famfrpálu, o škole a o všem ostatním. Jen několika tématům se pečlivě vyhýbali.
Dvojčata se od Severuse dozvěděli, že i on, když chodil ještě do Bradavic, hrával famfrpál na postu brankáře. Oba se velmi divili, protože si ho nyní nedokázali představit na koštěti (jiní by na jejich místech jistě namítli, že netopýři koště nepotřebují=)))).
"No opravdu! A býval jsem dobrý. Dokonce jsem i dostal nabídku hrát i po škole, ale má láska k lektvarům byla přece jenom silnější," zasnil se.
"Tak to si tedy s námi budeš muset jít někdy zalétat," navrhl Lupus a podíval se ke dveřím, na které se ozvalo tiché zaklepání.
"Dále," vybídl Severus čekajícího silným hlasem.
Dveře se nesměle otevřeli a dovnitř vkoukla nejdříve černovlasá hlava a poté se dovnitř vsoukalo celé tělo. Nebyl to nikdo jiný než mladý Gabriel Snape.
Rozhlédl se a tázavě se podíval na svého otce.
"Pojď dál, Gabe, chci ti někoho představit," pokynul mu k poslednímu volnému křeslu. Chlapec se posadil a s očekáváním se rozhlédl.
"Ale tati, vždyť já vím, kdo jsou," otočil se přímo na dvojčata. "Poslední dobou se o vás pořád píše v novinách. Nejde nevěnovat tomu žádnou pozornost."
"Ano, ano, já vím. Ale musím ti říct ještě něco. Víš, že jsem před tebou nikdy nic netajil, tak chci svému slibu dostát i teď, i když je to už taková doba.
Damien a Daniel jsou totiž moji kmotřenci. Když jsem vyšel z Bradavic, chodil jsem na stejnou školu, jako jejich matka, Alesha. Stali se z nás velmi dobří přátelé. Když mi jednou, to už byla vdaná, oznámila, že čeká dvojčata, zeptala se mě, jestli bych nechtěl být jejich kmotrem. Nemohl jsem odmítnout."
"Ale to je úžasný," rozzářil se. "To jsme teď něco jako příbuzní, že?"
Dvojčata se pousmála nad jeho nadšením a rozzářenými černými očmi.
"Jistě, budeš nás teď muset poslouchat, jako starší bráchy," pošklebovali se. Zmírnit jeho nadšení se jim ale nepovedlo, právě naopak.
Gabriel urychleně důležitě přikývl.
Večer utíkal rychle a všichni brzy zapomněli na vše, co se ten den stalo.
V jejich vzpomínkách se tento den zapíše krutě, ale ani tyto okamžiky nebudou nikdy zapomenuty. Okamžiky krásného štěstí a přátelství.
Nejdelší ručička hodin se přesunula na dvanáctku a překryla tak tu menší.
Z hradních hodin se ozval zvuk odbíjení.
V nejteplejší místnosti studeného sklepení se ozývali tlumené hlasy.
"Neměli bychom už jít taky spát? Zítra je přece pondělí, a to znamená škola," zeptal se Lupus polohlasem.
"Zítra máte ještě volno, budou tady vyšetřovatelé z ministerstva. Pobíhající žáci by se jim jenom pletli pod nohy," Severus se hlouběji zavrtal do křesla.
Po chvíli usoudil, že je tu přece jenom větší zima, než by měla být, a tak vstal, protáhl se a mávnul hůlkou. Na zemi před ním se objevili čtyři teplé deky. Podal je mladíkům a sám přikryl už spícího Gabriela. Potom se posadil a sám se přikryl.
Falco se na něj zkoumavě podíval.
"Proč jsi to udělal tak složitě. Stačilo přece kouzlem ohřát tepltotu v pokoji."
Severus zavrtěl hlavou: "Kdepak. Nevím, co vás ten Kratiknot učí, nebo jestli si zrovna nedával pozor," ironie z jeho hlasu v tuto chvíli přímo sršela, neboť bylo jasné, v kom byla chyba, "ale toto kouzlo nefunguje na tělo, ale na tvou mysl. Snaží se tě přesvědčit, že ti je teplo, což není pravda. Tvůj mozek si však přebere vše podle svého a pošle ti zprávu, že je ti teplo."
"Aha," začervenal se Falco.
Severus si všiml, že jejich hlasy slábnou, aniž by se je nějak snažili tišit. Pohled na ně byl opravdu žalostný: oči se jim už sami zavírali, hlava jim padala na stranu.
Severus si povzdechl a znovu vstal.
Mávl hůlkou a v pokoji se objevili, tentokrát jen tři, postele.
Vzal do náručí malého Gabriela opatrně ho uložil do postele a pořádně ho přikryl.
Dvojčata pochopili, že ostatní dvě postele budou nejspíš pro ně a tak se do nich nahrnuli. Ani se nezatěžovali svlékáním (na to bude dost času později=)))
Nedlouho potom se už propadali do říše snů.
Nad sebou mohli ještě zaslechnout tiché přání dobré noci.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Leonyda Leonyda | Web | 7. října 2007 v 19:59 | Reagovat

No nevím, jestli si na Snapea - slaďouška ve tvém podání zvyknu :-D

2 Blazz Blazz | 7. září 2008 v 8:19 | Reagovat

No smrt Brumbála ti nevyčítám(zemřel i v originále)ale Rona s Hermionou si fakt nemusela

3 Vida Vida | 12. července 2009 v 16:42 | Reagovat

To je pitomý Ron a Hermiona nemuseli zemřít

4 sgbr sgbr | 2. srpna 2009 v 23:57 | Reagovat

Smrt těch tří by ani nevadila, to docela vyvažuje sylné pouto dvojčat, ale Snapea bych zas v takovýho "stríčka" neproměnila, přecejenom změnit takhle zcela jeho povahový rysy, vždyť to má taky určo důvod, že tahle postava je jedna z nejoblíbenějších z poterománie:)
Netopír jako cinik a provokatér měl,ehm, svůj šarm:))

5 Eňa Eňa | E-mail | Web | 4. března 2012 v 16:00 | Reagovat

Snape jaký samaritán! :D

6 jje jje | 11. května 2012 v 13:04 | Reagovat

Na Snapea rychlá proměna, ale daloby se to ustát nabýt mrtvé Hermiony a Rona. Ten pár by byl úžasný!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama