Kapitola 42.- Nečekané odhalení

22. dubna 2007 v 12:45 | Fionka |  Harry Potter a dědictví moci
Tak, tady máte další. Doufám, že se bude líbit, protože jsem nad ní strávila dlouhou dobu. Užíte si jí...chtěla bych jí věnovat Morzánkovi a Gil-Galadovi.

"Ano, přesně tak, Severusi," pokýval hlavou Brumbál poté, co se zase Falco s Lupusem přeměnili zpět. Ohromeně zíral na mladíky, které si myslel, že zná. Mladíky, které před chvíli neprávem obvinil.
Oba dva si s přezíravým pohledem posadili do svých křesel, protože jim nebylo příjemné, když jako jediný v místnosti stáli.
"Brumbále, víte, co to znamená?" vykoktal se konečně Snape a s neskrývaným děsem v očích se podíval na jmenovaného.
Dvojčata si ihned všimli jiného chování tohoto profesora, než na jaké byli zvyklí. Obyčejně se Snape choval jako uhlazený bezcitný netopýr se stálým úšklebkem v obličeji, nyní z něho ale emoce přímo sršely. Nejzajímavější však bylo to, co přišlo potom.
"To nemůžete dovolit, Brumbále. O tomhle se nesmí nikdo dozvědět, zvláště ne Pán zla. To znamená, že oni jsou ti z té věštby. To nesmíme dovolit…to já nesmím dovolit," otočil se přímo na chlapce, "Od teďka nevytáhnete paty z Bradavic, je vám to jasné? V Bradavicích za vás přebírám veškerou zodpovědnost, takže mě budete poslouchat," trochu se zarazil, protože si uvědomil, že řekl něco, co neměl.
Toho využil Brumbál, který se konečně stihl nadechnout: "Severusi, dost. Tady v Bradavicích jsou v bezpečí, nic se jim nestane."
V ten okamžik na dveře zaklepala neznámá ruka. Brumbál se rozhlédl, a když zjistil, že všichni v klidu sedí na židli.
"Dále," vyzval neznámého. Dveře se otevřeli a dovnitř nevešel nikdo jiný než samotný Mark Lisso se svou manželkou Aleshou. Vešli a zavřeli za sebou dveře. Alesha na nic nečekajíc se vrhla ke svým synům a začala je objímat, jako by je neviděla celá staletí. Nevšimla si ovšem jedné osoby, která dosud seděl zády ke dveřím. Ta osoba jí však zpozorovala ihned, jak se vrhla dovnitř a ocitla se k němu zády tentokrát ona. Alesha se však zanedlouho otočila a spatřila svého starého známého.
"Severusi? Jsi to ty? Říkali mi, že tu učí nějaký Severus Snape, ale myslela jsem si, že jde jen o shodu jmen," pronesla užaslá Alesha a vrhla se okolo krku svému dobrému příteli z dob školních.
Dvojčata na ně jen nevěřícně civěli ,a když se Snape i usmál, otevřeli oba unisono překvapením pusu.
"Ano, jsem to já. Já se totiž na rozdíl od tebe rozhodl dokončit školu. Pak mi Brumbál nabídl toto místo a já nemohl odmítnout," usmál se.
"Severusi, kamaráde. Taky jsem tě už dlouho neviděl. Jak se daří?" začal i Mark a poplácal Severuse po rameni.
"Ale, znáš to. Děcka otravují, ale život jde dál."
((Celý rozhovor je veden ve francouzštině, takže mu Brumbál nerozumí a překvapeně se rozhlíží kolem.))
"Promiňte, ale můžeme se vás zeptat…," začal Falco.
"…, odkud se znáte?" dokončil Lupus a stále se nevěřícně dívali na trojici, která na ně nyní dokonce i obrátila pozornost.
Severus a Brumbál se nyní pro změnu zadívali na dvojčata, protože je ještě nikdy neviděli v "doplňování se".
Odpovědi se ujal Mark: "Alesha se Severusem chodila na stejnou školu, dokonce do stejné třídy. Díky ní jsem se se Severusem seznámil i já. Později jsme spolu spřátelili na jednom bystrozorském zásahu. Navzájem jsme si zachránili život. Od té doby jsme spolu přáteli na život a na smrt."
Severus jen pokýval hlavou a bylo vidět, že i on vzpomínal.
"Pořád stejně podrážděný, Severusi?"
"To si piš, že ano. Nikdy by mě nenapadlo, že budu učit takový hlupáky, jako je ta dnešní mládež. Nechci kritizovat, ale Daniel a Damien po tobě určitě talent na lektvary nezdědili, Alesho."
"Jak vy víte, jak se skutečně jmenujeme," zeptal se podezřívavě Falco.
"Tak zaprvé, umím číst. Píše se o vás skoro ve všech, a nejen francouzských, novinách. A za druhé, jste synové mých přátel,"dokončil, ale vypadalo to, jako by chtěl ještě něco dodat.
"A ještě zapomněl říct, že je váš kmotr," doplnila ho Alesha.
Dvojčata se na sebe udiveně podívala. Svůj zrak ale hned obrátili k samotnému Severusovi, který po nich nejistě pokukoval.
V očích měl nejistotu, protože věděl, že tohle je velice choulostivé téma. Přece jenom, být kmotrem znamená být milován a milovat. Být kmotrem znamená mít zodpovědnost za toho, kdo miluje a je milován.
Severus Snape by si nikdy nepřiznal, že se mu ulevilo, když se dozvěděl pravdu o tom, kdo tihle chlapci jsou. Ulevilo se mu, ale hned na něj dopadl stín pochybností, jestli ho za kmotra budou vůbec chtít. S Danielem (Lupusem) by to nebylo ještě tak strašné. Přece jenom byl ředitelem jeho koleje, a tak mu i nadržoval. Damien byl ale jiný oříšek. Celé ty roky ponižování a nenávisti, by teď měl změnit fakt, že to není ten, za kterého ho považoval. Není to syn jeho nenáviděného rivala ze školy. V tomto faktu ho ještě utvrdil pohled, který mu Falco věnoval předtím, než se proměnil do své podoby. S ním to nebude tak snadné.
Snažil se zachytit Danielův(Falcův) pohled, ale to se mu nepodařilo. Mladík se koukal stále do země a vypadalo to, že přemýšlí. Nejspíš o tom samém, jako Severus.
"Promiňte, ale nechtěl byste mi někdo říct, o čem se tu bavíte?" zeptal se nesměle Brumbál. V jeho očích ovšem jiskřili hvězdičky nesmírné zvědavosti.
"Ale o ničem, pane řediteli. Jen nám mamka s otcem vysvětlovali, odkud se to znají s profesorem Snapem," odpověděl nečekaně Falco. Ostatní k tomu nic nedodali, protože tušili, že ostatní říct nechce.
"Dobrá tedy," obrátil se Brumbál na manžele Lisso, "Co jste potřebovali? Tuším, že jste si nešli jen tak poklábosit nebo na kávu."
"Ne, to ne. Jenom jsme se šli zeptat, jestli tu nejsou chlapci. Byli jsme domluveni, že se v devět setkáme ve vstupní síni, ale když tam nebyli, šli jsme sem, zeptat se vás, jestli nevíte, kde by mohli být. Jestli si třeba nevysloužili první školní tresty, přestože vyučování ještě ani nezačalo, nebo něco podobného. Po cestě jsme zaslechli, že si o nich povídají nějací spolužáci. Od nich jsme se dozvěděli, že jste s nimi mířil někam do útrob hradu, pravděpodobně do vaší ředitelny, a tak jsme jenom udržovali směr," podal vyčerpávající odpověď Mark.
"Dobrá tedy. Myslím, že chlapci, když jsem si je odchytil, mířili zrovna na snídani. Určitě jsou velmi hladoví, doporučuji tedy, odebrat se do Velké síně."
Všichni přikývli a zamířili ke dveřím.
Jako první vyšel Brumbál. V těsném závěsu za ním se vlekli lord a lady z Lisso.
Řadu uzavírala trojice- dvojčata a Severus. Mezi nimi se neslo ticho.
Nakonec to Severus nevydržel a vyhrkl: "Proč si mu neřekl všechno. Mohl si mu to říct, nikdo ti nebránil. Já vím, byl jsem strašný. To je ještě slabé slovo. Ani nevíš, jak se za sebe stydím. Lituji všeho, co jsem ti udělal. Promiň," dokončil a nechal poslední slovo splynout se zvuky jejich kroků.Bylo naprosto jasné, že slova byli směřovány především k Falcovi. Nečekal, že odpoví hned. Nečekal ani, že odpoví zítra, i později. Uměl čekat, a proto čekal.
Falco opravdu přemýšlel. Bolestivá slova ho donutili přemýšlet a empatizovat s tím člověkem. Tušil, jak se cítí. Vzpomněl si na slova jeho vlastního syna: "On jinak není vůbec takový, musíš ho jenom poznat." Nebo "Okolnosti si to tak žádali."
Věděl, že tento člověk zažil již mnoho bolestí, a to nejen fyzických.
Musíš ho poznat. Falco ze rozhodl důvěřovat svým myšlenkám a svým citům.
"Neřekl jsem mu všechno, protože o Brumbálovi kolují zvěsti, že ví vše, o čem se na hradě jen šustne. Ani Brumbál nemusí vědět všechno," dokončil a ulehčeně se usmál. Byl rád pro své rozhodnutí hned, jak uviděl v profesorových očích hvězdičky štěstí.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Leonyda Leonyda | Web | 7. října 2007 v 16:32 | Reagovat

Teda to si vůbec nedovedu představit, ten Snapeův hvězdičkový pohled :-D

2 anonym anonym | 25. dubna 2008 v 17:22 | Reagovat

pleteš si Daniela a Damiena dohromady

3 Blazz Blazz | 7. září 2008 v 7:39 | Reagovat

No,tím Snapeovým kmotrováním jsi vyvrátila už skoro celý HP příběh:D

4 XsteveX XsteveX | 21. října 2008 v 17:58 | Reagovat

Myslím že je to trochu zamotané s tím kmotrem ale jinak supr příběh

5 Vida Vida | 12. července 2009 v 16:29 | Reagovat

Sirius byl lepší kmotr ale jinak supr story

6 Vida Vida | 14. července 2009 v 10:17 | Reagovat

Proč to modrý písmo?

7 sgbr sgbr | 2. srpna 2009 v 23:06 | Reagovat

To je telenovela, to jsou zvraty...
Syn není synem své matky a otce.
Nenáviděný profesor, rival ex-otce je milující kmotr.
Pohrdaný sok je milovaný bratr dvojče.
Národní hrdinové Británie, jsou rození francouzi....
Mazec:)

8 Eňa Eňa | E-mail | Web | 4. března 2012 v 15:43 | Reagovat

No... keby mi niekto povedal, že Severus je môj krstný asi by to so mnou šľahlo o zem!!! Takže.. BIG LIKE!!! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama