kapitola 33.- Zpět na hradě

22. dubna 2007 v 12:23 | Fionka |  Harry Potter a dědictví moci
Už uplynulo několik dní od odhalení na anglickém ministerstvu.
Falco a Lupus od té doby byli jen s rodiči a užívali si svobody. Náladu jim kazilo jen to, že se Mark musel občas vypařit kvůli svým povinnostem.

Přece jenom byl ministr a musel vést celé francouzské kouzelnické společenství. Přesto s rodinou ale trávil mnoho času.
Alesha trávila se svými syny co nejvíce času. Chtěla dohnat to, co za ta léta promeškala. Vyprávěla jim také o jejím životě a po čase i o Markovu.
Z toho se třeba dozvěděli , že jejich matka dříve pracovala jako lékouzelnice a že se přes své zaměstnání seznámila se svým nynějším mužem.
Ta chvilka, co byli s rodiči, utekla až nějak podezřele rychle, jako by někdo posunul ručičky osudu napřed.
Dvojčata se dohodli, že ačkoli se jim nechce, musí se na pár dní vrátit na Taegi. Tam si vyslechnou novinky a udělají, co se dá. Potom se vrátí zpět na Lisso Manor, kde si budou užívat až do konce prázdnin, které už beztak budou trvat jenom osm dní.
Alesha ani Mark nechtěli mladíky zpět na hrad pustit, ale Mark v hlouby duše věděl, že je to jejich povinnost, a tak se s tím smířil pod podmínkou, že se co nejdříve vrátí zpět.
Aleshe nezbývalo než jejich rozhodnutí akceptovat.
Nadešel den "D" aneb návrat na hrad.
Oba už nedočkavě přešlapovali ve vstupní síni a povídali si s bystrozory, se kterými se za tu dobu spřátelili. Bystrozoři si chlapce oblíbili pro svou bystrost a chytrost.
Za pár okamžiků už ale dvojčata trpělivě čekali, až je maminka pustí
z pevného objetí.
Ani jim se odtud v hlouby srdce nechtělo, ale věděli, že se musí zase zapojit do boje proti Voldemortovi a navíc je i na hradě čekali přátelé.
Otce a maminku uvidí i přes školu, protože nový anglický ministr, Gerald Long, zajistil na škole nová opatření. Jedním z nich byla i bystrozorská hlídka, která od nynějška bude v Bradavicích zajišťovat bezpečnost. Mark Lisso má jako ministr a bystrozor právo jeho podřízené navštěvovat a kontrolovat. Další změnou v Bradavicích je zavedení tak zvané Návštěvní místnosti, kam můžou rodiče v určený den v týdnu přijet za svými ratolestmi a informovat je o všem, co je napadne. To by mělo zabránit držení tajemství mimo hrad a v hradě.
Teď ale zpět k ději: Falco a Lupus čekali, až je maminka pustí z objetí.
Když se tak stalo, přistoupil k nim Mark a otcovsky je jednoho po druhém objal, poklepal je po zádech a zašeptal: "Dejte na sebe pozor, já vím, co na tom hradě děláte. Vím taky, že je to mnohem nebezpečnější než to, co jste nacvičovali tady vždy v podvečír."
Mladíci se na sebe udiveně podívali.Mysleli si totiž, že nikdo neví o jejich "tajném" trénování kouzel z Nebelvírovy knihy. V podobě zápasů samozřejmě.
Nejstarší Lisso na ně mrknul, poodstoupil a objal Aleshu, která vypadala, že se k oběma chlapcům vrhne.
Mladíci se zamysleli. To už je ale olízly první plameny. Usmáli se na zírající dvojici a přemístili se pryč.
Sice rodičům říkali, že se díky jejich moci mohou samovolně přemisťovat a provázejí je přitom krásné ohnivé efekty, ale nejspíš nečekali, že se jejich synové nechají před jejich zraky upalovat.
Naši mladí Nebelvírovi dědici se objevili na mýtince ve známém lese. Sem chodívali, když se jim zdály jejich tehdy divné sny. Ve vile se rozhodli, že by si mohli své přeměny trochu procvičit.
"Tak, jdeme na to?" usmál se Lupus.
"Že se ptáš!" vykřikl Falco do lehkého ranního vzduchu a proměnil se v sokola.
Lupus se nenechal zahanbit a o vteřinu později na jeho místě stál obrovský vlk, který si samou radostí honil vlastní ocas=))).
Pak se Lupus rozběhl rychlým a vytrvalým tryskem směrem k hradu, přičemž se nad ním vznášel obrovský sokol, který hodně riskoval, když letěl v tak nízkém porostu. Kvůli hustějším křoviskům musel několikrát i vylétnout až nad les, aby se do nich nezamotal.
Už z kilometrové vzdálenosti slyšeli ostrý zvířecí řev, který šel směrem z hradu.
Zrychlili.
Když dorazili před bránu, znovu se proměnili do svých lidských podob a vstoupili. Ve vstupní síni se řev rozléhal o to hlasitěji, protože se odrážel od mnoha stěn a vracel se zpět v několika násobné hlasitosti.
Zjistili tím ale, že původci toho ostrého zvuku není nikdo jiný než sami kříženci hádající se v poradní síni.
Vešli tedy i do této místnosti, protože se chtěli dovědět, co jejich rozčilení způsobilo.
V síni to opravdu vřelo, vzduch zde byl prosycen pachem bouřky. Jako by mělo něco vypuknout.
Všichni se dohadovali se všemi, přičemž se snažili přehlušit ty ostatní.
Když dvojčata vešla, vše konečně ztichlo.
Alcippe se k nim vydal a vážným výrazem v obličeji.
"Konečně jste tady, máme opravdu velký problém," prozradil, i když to bylo z jejich "jednání" očividné, "Bude se konat další útok, mnohem větší než ty ostatní. Víme kde a kdy. Víme ale bohužel také, že si s sebou Pán zla bere obrovskou armádu. Tentokrát ho nezaskočíme svým počtem. Dojde ke skutečnému boji."
"Nezbývá nám nic jiného než podstoupit riziko a bojovat. Budou na místě jenom kouzelní tvorové nebo i Smrtijedi?" zeptal se klidným tónem Lupus.
"Jen kouzelní tvorové. Pán zla nechce plýtval lidskými silami, ty si schovává na vyšší cíle," odfrkl si .
"Kdy a kde se má tedy útok konat?" zeptal se Falco.
"Zítra v podvečír v malém městečku jménem Crocsid. Crocsid leží v Severním Skotsku, kousek od pobřeží. Je známé tím, že se v něm, na svou velikost, rodí nejvíce kouzelnických dvojčat. Jsou tam lázně, kam se matky v pokročilém stádiu těhotenství sjíždějí. Tomu se to také připisuje. Nikdy se ale skutečně nepřišlo, můžou-li za to opravdu ona zázračná vřídla. Je ale jasné, že Pán zla si toto městečko vybral nejspíš kvůli těm dvojčatům," dodal zachmuřeně, "Asi na vás je pořádně naštvaný po tom, co jste mu to minule nandali. Nechali jste doufám vaše rodiče pořádně zabezpečit?!"
"Jistě, mají k dispozici mnoho prověřených bystrozorů, dům je navíc pod Fideliovým zaklínadlem. Strážcem tajemství se stal jejich rodinný přítel, Benito. Super chlápek. Jsem si stoprocentně jistý, že ten nic nikomu neřekne. Navíc nikdo ani neví, kde přesně Lisso Manor leží, je nezmapovatelný."
"Výborně, aspoň že tak. Jak se jim líbil dárek?"
"Moc! Byli nadšení. S francouzskými posilami můžeme v případě nouze vždy počítat."
"Velmi dobře!" zaradoval se Bedwir, který se k nim tiši připlížil, "Teď ale zpět k našim starostem. Nemyslíme si, že byste tam měli chodit. Většina kouzelných tvorů, kteří se přidali na stranu zla, je více či méně proti většině kouzlům odolná. Dovoluji si říct, že i proti většině kouzlům z Nebelvírovi knihy. Bylo by to pro vás moc nebezpečné."
"V žádném případě vás tam, nenecháme jít samotné. Budeme, když bude potřeba, bojovat mečem. Do zítřka je času dost. Říkal jsi, že Dwin nám dá soukromé lekce," namítl Falco, "A jestli i toto odmítnete, budeme se muset spokojit s našimi nefungujícími kouzli a s vlastními pěstmi," dodal, když viděl, že oba kříženci chtěli něco namítnout. Falco souhlasně přikyvoval.
"Co s vámi máme tedy dělat. Dwin vám tedy dá lekce boje s mečem, ale nemyslete si, že se to naučíte za dva dny. Boj s mečem je dovednost, která se piluje celé roky."
Oba mladíci nadšeně přikývli.
"Teď tedy ještě oznámím ostatním, co a jak bude. Vy běžte do soubojové místnosti, Dwin tam přijde za chvíli. Do té doby se alespoň trochu rozcvičte," ušklíbl se.
Dvojčata ho poslechla a odebrala se do soubojové místnosti nejvyšší, tedy Falcovy, věže.
Tam si oběhli několik koleček a začali dělat pár protahovacích cviků.
Po chvíli vešel do místnosti pyšným krokem pán Elephynchů, jejich nynější učitel.
"Takže, už abychom začali. Nemyslete si, že vás budu šetřit jen proto, že jste naši páni. Právě naopak, budu od vás požadovat ještě víc, než kdybych cvičil jen nějaké obyčejné pobudy. Začneme. Oběhněte si deset koleček!"
"My jsme se už ale rozběhali, jsme i rozcvičení," namítl Lupus.
"Teď jsme tu já váš učitel, takže ať už vás vidím běhat ta kolečka."
Když chlapci jen zírali na svého přísného učitele, začal počítat od desíti výš. U čtrnáctky jim došlo, že jim přidává počet koleček. Ihned se rozběhli.
Když konečně udýchaně přiběhli, pokračoval monotóním hlasem: "Budu se vám snažit odhalit tajemství boje s mečem. Nemyslím si, že byste to za tak krátkou dobu zvládli, ale alespoň základy bychom stihnout měli. Dál uvidíme."
Začal mladíkům vysvětlovat základní postoje, krytí, bodnutí a seknutí.
Dvojčatům se vedlo velmi dobře. Vždy, když něco udělali špatně, Dwin je opravil. Podruhé stejnou chybu neudělali nikdy.
I král Elephynchů musel v duchu uznat, že to jsou opravdu skvělí žáci. Nahlas by to ale nikdy neřekl.
Konečně si šli mladíci k půlnoci lehnout do měkké a načechrané postýlky. Předtím ještě vlezli do sprchy a nechali ze svých těl smýt všechen pot.
Usínali s vědomím, že udělali co se dalo.
--------------
Tak je tady. Nevěřili byste, jak je těžké ovládat počítač jen pomocí klávesnice, bez myši. Je to naprosto šílený. Vím, že jsem po warrion vzkázala, že další kapitolka nebude dlouho, ale když jsem přišla na to, že to nějak půjde, tak jsem hned tu.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Leonyda Leonyda | Web | 6. října 2007 v 14:58 | Reagovat

Nabírá to na napětí, jdu na další :-)

2 Blazz Blazz | 6. září 2008 v 22:09 | Reagovat

Hrozně se mi líbily tyhle dvě věty:,,U čtrnáctky jim došlo, že jim přidává počet koleček." a ,,Teď ale zpět k ději: Falco a Lupus čekali, až je maminka pustí z objetí."Vážně super!

3 erg erg | 21. ledna 2011 v 17:27 | Reagovat

no a proč meč když sou animágové ? :D

4 Eňa Eňa | E-mail | Web | 4. března 2012 v 14:54 | Reagovat

Chceš ma zabiť?! Som skoro pod stôl spadla... od smiechu... v dobrom myslené! :D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama