kapitola 29.- Rodiče

22. dubna 2007 v 12:00 | Fionka |  Harry Potter a dědictví moci
Když se ráno oba lordi probudili, ihned vyskočili z postelí a začali se oblékat. Večer se dohodli na tom, že hned po snídani se přemístí přímo do jižní Francie kus od vily, protože čekali nějakou protipřemisťovací bariéru.

Oba se nedočkavě nahrnuli do Falcovi společenské místnosti, kde si zvykli pro jíst, a čekali, kdy jim skřítci jídlo přinesou.

Nikdo z nich nemluvil, oba se utápěli ve svých představách a snech.
Zanedlouho se opravdu nějaká neznámá skřítka přemístila s dvěma podnosy s jídlem. Vykuleně hleděla, jak jí oba mladí pánové nedočkavě vytrhly táci a začali co nejrychleji jíst.
S pufnutím se přemístila pryč a nechala oba mladíky do sebe ládovat celou svou snídani.
Falco i Lupus se těšili na rodiče tak moc, že brali jako povinnost do sebe celou tu snídani nastrkat tak rychle, jak to jen ústa a rychlost polykání dovolí.
S posledním polknutím se prudce postavili. Jeden druhého si vůbec během "jídla" nevšímali a teď, když se oba postavili v jednom okamžiku, se nechápavě dívali na toho druhého.
(Dvojčata se nezapřou!)
"Tak, teď to ještě dojmeme oznámit Alcippovi, aby nás potom nehledali," dal na srozuměnou Lupus. Falco přikývl a oba dva se přemístili.(Každý zvlášť, protože Lupus se to naučil už včera. Jeho živlem není nic jiného než oheň.)
Objevili se ve vstupní síni. Měli štěstí, protože kolem nich právě procházel samotný král Equantherů.
"Ahoj Alcippe, jenom ti jdeme oznámit, že budeme teď, jestli to vyjde, pár dní pryč. Nechystá se doufám na tu dobu nic," zeptal se zelenooký lord.
"Ne, nic se, pokud víme, dít nebude, klidně můžete jít. Pokud se ještě můžu zeptat, kam jdete?" zajímal se Alcippe, přičemž zvědavost z jeho zlatých očí jen čišela.
"Jdeme navštívit rodiče. Konečně jsme včera našli, kde bydlí, a tak se tam teď chceme podívat a seznámit se s nimi. Kdyby se ale něco dělo, dejte nám hned vědět."
"Dobrá, počkejte ale ještě chvíli. Dám vám ještě takový dáreček pro Lorda a Lady."
Odběhl do nějaké místnosti vpravo od nich. Zpět se vrátil s dvěma krabičkami v tlapě.
"Je to taková menší pozornost od spojenců ve Velké Británii. Taky je od nás všech pozdravujte."
Mladí lordi přikývli a vydali se k bráně. Tam se si před sebou představili vilu, kterou doteď znali jenom z fotografií z knihy ,a pak se na jejich místě objevili plameny a ozvalo se tiché puf.
Objevili se kousek od lesa. Před nimi se rýsovala obrovská vila se spousty menších domečků. Ty patřili nejspíše rodinám služebníků.
Pomalu se vydali k hlavní bráně a vychutnávali si ten pocit v jejich srdcích a čistý vzduch plnící jejich plíce.
"Stůjte! Co tu chcete?!" ozval se za nimi najednou neznámý hlas, který je přinutil zastavit a otočit se.
Za nimi stálo pět lidí, podle oblečení kouzelníci, kteří vypadali jako strážci sídla.
"Jdeme navštívit Lorda a Lady do jejich sídla," odpověděl Lupus a hrdě vztyčil hlavu. Bylo vidět, že byl vychováván v aristokratické rodině.
"Lord a Lady dnes nepřijímají návštěvy. Přijďte někdy jindy!" odpověděl jiný strážce a ruku už měl strčenou v kapse, kde nepochybně držel svou hůlku. Jak si oba všimli, i ostatní měli alespoň jednu ruku v kapse nebo záhybech svého oblečení.
"Je mi líto, ale my k nim potřebujeme. Buď nás tam dovedete nebo se tam dostaneme sami.
Strážci se po sobě koukli a všichni si ve stejný okamžik vytasili hůlky.
"Přes nás se k nim nedostanete. Máte ještě šanci odejít po dobrém," promluvil opět ten samý hlídač, co minule.
Falco s Lupusem se po sobě ohlídli…a vytáhli si hůlky.
"To vy ještě máte šanci změnit svůj názor," vrátil jim to Lupus.
Kouzla jako první poslali strážci.
Falco a Lupus je v jednom gestu všechny odrazili a poslali proti útočníkům dvě svá kouzla. Obě zasáhla svůj cíl a oba zasáhnutí se sesunuli k zemi. Útočníci se na sebe udiveně podívali. Měli okolo sebe udělaný ochranný štít, který by měl pohltit všechna kouzla, která na ně někdo pošle. Všechna kouzla kromě zakázaných kleteb a kromě kouzel svého pána.
"Kdo jste?" zeptal se roztřeseným hlasem třetí strážce, protože ti dva, kteří padli, byli ti, kteří předtím mluvili.
Falco a Lupus se hrdě vztyčili. Promluvil Falco: "Já jsem Damien Christian Lisso-Nebelvír a tohle je můj bratr Daniel Jason Lisso-Nebelvír. Přišli jsme navštívit naše rodiče."
Strážci na ně zírali s otevřenými pusami. Všichni už u svých pánů sloužili mnoho let a věděli únosu narozených dvojčat.
Teď je ale viděli zpět v podobě dvou mocných mužů. Teprve teď si všimli jistých podobností s jejich nadřízenými.
"J-jak jste se.. Kde jste byli? Všichni vás doteďka hledají po celém světě,"dovolil si zeptat se další strážný a vyjeveně koukal na jejich podobnost vůči pánům a nepodobnost vůči nim samotným.
"To je dlouhý příběh," povzdechl si Lupus, "Dovedete nás tedy k nim?"
"J-jistě, jenom, tedy jestli dovolíte, musíme udělat pokrevní zkoušku, jestli je to opravdu pravda," řekl to tónem, že se samozřejmě dovolovat nebude.
"Jistě, poslužte si," řekl Lupus a nastavil levou ruku- tu blíž ke srdci. Falco to udělal podle bratrova vzoru.
Dva kouzelníci k nim přistoupili a provedli nějaké kouzlo, při kterém se jejich hůlka rozzářila do jasně rudé barvy. Pak vypustila zlato šedé jiskry.
Kouzelníci se po sobě podívali a jeden se opatrně zeptal: "No tak tedy, pánové, můžu vás na něco zeptat?" po přikývnutí pokračoval, "No hůlky nám prozradili, že jste potomky lorda Marka Lisso a lady Aleshy Lisso, ale prozradili nám také, že vaše krev obsahuje i krev zvířecí. Vy jste vlkodlaci?" zeptal se staženým hlasem, jako by čekal, že po něm teď oba skočí.
Oba mladí lordi se začali bláznivě smát a zbývající tři strážci se na ně nechápavě podívali.
Po chvilce se Falco přiměl k odpovědi: "Ne, to opravdu nejsme. Naše krev obsahuje zvířecí krev z toho důvodu, že jsme animomágové."
Strážci si viditelně oddychli a ulehčeně se usmáli. O animomázích už nejspíše slyšeli.
"Dobrá, tak pojďte tedy za námi. Jo a nechtěli by jste ještě vzbudit tyhle dva? Nevíme, jaké jste na ně použili kouzlo."
Oba mladíci jen mávli hůlkami a "spící" strážci se začali probouzet. Nechápavě se rozhlíželi kolem sebe. Pohled jim padl na dva podivné mladíky s proužky ve vlasech a poté i na své kolegy.
Dva z nich si je hned vzali do parády a vše jim vysvětlili.
To už ale Falco a Lupus kráčeli s posledním strážcem směrem k vile.
Netrvalo to dlouho a ocitli se u hlavních dveří.
Strážce zazvonil na mudlovský zvonek a zanedlouho mu přišel otevřít muž ve středních letech: "Co se děje, Ericu? Víš moc dobře, že Lord a Lady o víkendu nepřijímají veřejnost."
"Ohh, ano, to vím. Ale tyhle dva mladíky jisto jistě přijmou."
"Nevím, proč by měli, ale dojdu jim vzkázat, že tu mají návštěvu. Jestli to ale bude kvůli nějaké blbosti, tak si to odskáčeš ty, a ne já."
"Tohle na sebe klidně vezmu, Maurici. Jenom už jdi pro pány."
Maurice odešel.
"Pojďte zatím dovnitř, zachvilinku tady budou," řekl zvědavě a zkoumavě si je prohlížel, "Když vás unesli, už nikdy to tu nebylo jako dřív. Doufám, že se to zase změní, tentokrát ale k lepšímu," usmál se.
Slyšeli, ajk se někde otevřeli a zavřeli dveře a potom kroky.
Z rohu se k nim přibližovali tři osoby.
První byl již známí Maurice.
Druhý kráčel hrdým krokem ještě poměrně mladý muž s vlasy černými jako uhel a zářivě šedýma očima, které ale vyhlíželi dosti unaveně. Vypadal také, jako by se už dlouho nezasmál.
Jako poslední kráčela přenádherná žena. Měla bonďaté vlasy dlouhé až po pás a zelené oči, které když se usmívali, museli zářit jako hvězdičky v potemnělém moři. Nyní ovšem byli odvyklé usmívat se a tak se jen zvědavě podívali ke dveřím.
"Tak, copak potřebujete?" zeptal se unaveným hlasem lord Mark Alexander Lisso-Nebelvír.
Falco s Lupusem se na sebe podívali a usmáli se.
Představování se opět ujal Falco: "Jenom jsme se vám přišli s bratrem představit. Já se jmenuji Harry James Potter, jinak také lord Falco, ale před nedávnem jsem se dozvěděl, že mé pravé jméno zní Damien Christian Lisso-Nebelvír. Stejně jako můj bratr, který se jmenoval Draco Lucius Malfoy nebo také lord Lupus, se pravým jménem nazývá Daniel Jason Lisso-Nebelvír."
Oba majitelé vily vykuli oči a podívali se na Erica, který jen souhlasně zakýval hlavou.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Leonyda Leonyda | Web | 6. října 2007 v 12:40 | Reagovat

Zajímavý, zajímavý :-)

2 Blazz Blazz | 6. září 2008 v 21:49 | Reagovat

No já už fakt nemůžu:D

3 Eňa Eňa | E-mail | Web | 4. března 2012 v 14:18 | Reagovat

Všetkým vypadávajú oči z jamôk! :D :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama