kapitola 28.- Pravda

22. dubna 2007 v 11:51 | Fionka |  Harry Potter a dědictví moci
Takže, pro začátek chci, aby jste si uvědomili jednu věc(no, teda , bude jich o něco víc): Harry James Potter = Lord Falco = Damien Christian Lisso-Nebelvír; Draco Lucius Malfoy = Lord Lupus = Daniel Jason Lisso-Nebelvír.

"Co tady děláte?" zeptal se obezřetně Lupin a pomalu sklopil hůlku k zemi.
"My? My co tady děláme? Měli by jste se spíš ptát, kde jsou ti, co tu měli být. My jsme přišli ze stejného důvodu, jako vy," promluvil změněným hlasem Falco.
"My jsme dostali hlášku, že tady útočit Smrtijedi, ale jak vidím, tak se nejspíš opozdili."
Lupus už chtěl odpovědět, když ho přerušil chladný hlas.
"Tak konečně vidím toho, který mi minule zkazil plány. Problém je akorát v tom, že nevím, který z vás to je," zasyčel samotný pán všech Smrtijedů, lord Voldemort.
Vystoupil z jednoho rohu ,krytého tmavým stínem, do světla. Za ním pochodovalo několik Smrtijedů.
Falco udělal krok směrem k němu a promluvil chladným hlasem, za který by se nemusel stydět ani přítomný Pán zla: " Byl jsem to já. A abych pravdu řekl, bylo mi potěšením. Teď je tu se mnou i můj bratr, který se stejně jako já těší, až ti znovu nakopeme zadek."
Řád jen z povzdálí vyjeveně pozoroval vyvíjející se rozhovor.
"Tak to musím bohužel říct, že dnes nemáte šanci," luskl prsty a za ním se objevila armáda nestvůr, "Bohužel samozřejmě pro vás. Všiml jsem si také, jako správný lord, že vaše armáda je fuč. Ještě nejspíš spinká."
Přívrženci zla se začali hlasitě chlámat.
"Bohužel, naše armáda jen čeká, až jim pošlu heslo, že si můžou jít pohrát. Bohužel samozřejmě pro tebe," ušklíbl se a šáhl na granát na prstenu.
Za ním se z ničeho nic objevila armáda nebezpečně vypadajících kříženců. Smrtijedi i nestvůry v ten okamžik zmlkli, neboť si uvědomili, že jich je mnohem víc než minule.
Do popředí vystoupili Alcippe, Bedwir a Dwyn. Vůdci tří nejsilnějších ras.
Stoupli si pevně a se vztyčenými hlavami za své lordy a vyzývavě se všem podívali po voldemortových nestvůrách.
Samotný Voldemort vypadal zaraženě.
"Vidím, že jsi opravdu mocný čaroděj," zasyčel opovržením, ale v očích se mu mihl i obdiv. "Ukaž mi svou tvář, ať vidím svému sokovi do tváře!"
Falco udělal krok zpět ke svému bratrovi a podíval se na tam, kde by měli být jeho oči. Ten nepatrně přikývl a zašeptal: "Stejně jsme mu to chtěli ukázat, takhle to bude alespoň efektivnější. A zabijeme dvě mouchy jednou ranou."
Falco přikývl a povzdychl si. Věděl ale, že tohle jednou musí přijít.
Ve stejném gestu stáhli z hlavy kápě.
Smrtijedi zalapali po dechu.
Řád zalapal po dechu.
A Voldemort nemohl nic jiného, než zalapat po dechu.
Před ním stáli dva mladí muži, jeden tak podobný druhému a přitom tak jiní. Oba nejvíce hledanější mladíci v Británii, možná i na světě.
"Potter??? Malfoy??? Jak??? To není možné," Voldemort byl očividně velmi zaskočený.
"Harry? Co tady děláš? Kde jsi byl? Hledali jsme tě. Pojď za námi, půjdeš zase domů," promluvil rozechvělým hlasem Lupin.
Falco se rozhlédl.
"K nikomu z vás nepůjdu. Mám svůj vlastní domov a svou rodinu."
"Ale, Harry, vždyť my jsme tvoje jediná rodina."
"Ne, mýlíš se. Našel jsem svojí pravou rodinu. Skutečnou rodinu. Tady Lupus, teda Daniel, je můj bratr, moje dvojče. Nevím, jestli jste o tom věděli, ale teď mi je to jedno. Nebudu vás za to vinit."
Smrtijedi si chtěli pomalu chystat hůlky, když začali kříženci vrčet. Všichni si to hned rozmysleli. Voldemort se zamračil. Věděl, že pro dnešek má prohráno.
"Příště si to s vámi vyřídím. Příště už budeme připraveni mnohem lépe," prohlásil a přemístil se.
Falco i Lupus si v duchu oddychli.
To těší už měli za sebou, teď už jen zbývalo zažehnat nebezpečí přemlouvání od řádu.
"Harry, Draco, pojďte s námi. Všechno si v klidu vysvětlíme," začal opatrně Remus a nervózně se ohlížel na křížence, kteří stáli za mladíky.
Alcippe se pohnul dopředu a promluvil dostatečně nahlas, aby jej slyšel i řád (v jejich případě to vrčení): "Lordi, měli by jsme jít domů. Nač ztrácet čas s těmito směšnými človíčky."
Celý řád při jeho řeči ustoupil o krok vzad.
Promluvil tedy Lupus: "Je mi líto, ale ani já ani můj bratr s vámi teď nepůjdeme. Musíme se vrátit na náš hrad. Chystáme se ale oba vrátit do Bradavic, takže se ještě uvidíme. Zatím sbohem," chytil se Falca, který se v tu ránu přemístil.
Lupin ještě vykřikl: "Ne, počkejte!" ale jeho slova vyzněla už do prázdna.
Teda ne do úplného prázdna, neboť na místě zůstali stát ještě kříženci.
Řád polkl.
Naštěstí se zanedlouho přemístili i oni, a tak si mohli oddychnout.
<<<<<<<<<<
Falco s Lupusem se objevili na místě před hradem, ze kterého se přemisťovali do vesnice.
Podívali se na sebe a hlasitě si povzdechli.
Potom se Lupus dal do hlasitého smíchu.
"Proč se směješ? Mě to nepřišlo tak směšné."
"Já jenom, že jsem si vzpomněl, jak se ten tvůj řád díval na křížence. A potom jsem si uvědomil, že ti kříženci tam jsou teď ještě s nimi," ještě se pochichtával Lupus.
Falco si to nejspíše uvědomil také a rychle šáhnul na kámen v prstenu.
Kříženci se ihned objevili vedle nich.
Všichni se pomalu vzchopili a pomalu kráčeli do brány hradu, kde už je několik dalších ras očekávalo. Když si všimli, že se už vrací a navíc nezraněni, podivili se.
Alcippe si povzdechla zamumlal si pod nos něco jako "tolik vysvětlování" a "zbytečné namáhání".
Lupus s Falcem se ve vstupní hale rozloučili s ostatními a vydali se do Falcovy knihovny.
Tam se vydali ke "knize knih", kde chtěli pod heslem sídla vyhledat dům rodičů ve Francii.
"Kdy se tam vůbec ukážeme? Abych pravdu řekl, přál bych si, aby to bylo co nejdříve," porušil ticho zasněně Lupus a nahlížel bratrovi přes rameno do obrovské knihy.
"Tak to s tebou souhlasím, bráško, taky bych se tam podíval co nejdříve. Co bys řekl hned na zítřek? Jestli nebude zase nějaká akce, což je po dnešním Voldemortově výstupu nepravděpodobné, tak by jsme to mohli zkusit. Už se na rodiče moc těším," usmál se pro sebe, "Jenom doufám, že je tím, když se u nich objevíme, nedostaneme do nebezpečí."
"Se zítřkem souhlasím," zvolal nadšeně Lupus, "A myslím, že do nebezpečí je nedostaneme, vždyť o nich nikdo ani neví."
"Tak dobrá, zítra,"usmál se.
Oba se naprosto oddali svým myšlenkám, že dokonce i zapomněli listovat knihou.
Mysleli na rodiče, které nikdy nepoznali. Jak je asi přijmou, dvě svoje, už před skoro šestnácti lety ztracené děti. Na druhou stranu se kniha zmínila i o tom, že je stále hledají, takže je musejí milovat.
"Nejdřív je ale musíme najít," uvědomil si Falco a pokračoval v hledání stránky knihy, kde se nachází seznam takovýchto knih.
Lupus ,také probuzen ze zamyšlení, si upřímně přál vědět, která to je kniha, protože už chtěl konečně vědět, kde bydlí jeho rodiče.
Najednou se oba zaposlouchali, protože je ještě zbystřené smysly neopustili, a protože slyšely vzduchem něco plynout.
Zanedlouho k nim dorazila obrovská knihy s názvem "Francouzské vily nejmocnějších".
Falco se podezřívavě podíval na Lupuse, ale ten nedržel v ruce ani hůlku ani nic jiného.
"Jak jsi to udělal?" zeptal se překvapeně.
"Já? To jsem ale nebyl já. Já si jen přál vidět tu konečně tu knihu a ona najednou přiletěla. Já nepoužil žádné kouzlo. To samo," začal se ospravedlňovat Lupus.
"Zkus přivolat myšlenkou nějakou jinou zajímavou knihu. Je jedno jakou."
Lupus se o to pokusil a zanedlouho k němu dosvištěla kniha o famfrpálu.
"Páni, to jsem byl teda já, jo? To je věc,"zaradoval se.
"No, nejspíš jo. Teď se ale pojď podívat na to sídlo."
Vzali knihu a začali pomalu obracet stránky knihy.
Vila, kterou hledali byla skoro hned na začátku. Museli obrátit jen šest stránek.
Nadpis hlásal: Lisso Manor.
Pod ním byl text, popisující historii vily a její obyvatelé. Jako poslední byli zapsáni i Mark Alexandr Lisso-Nebelvír a Alesha Kassia Darmek-Lisso.
Vila se nacházela v jižní Francii.
"Takže stále platí, že zítra vyrážíme?" ujistil se Lupus.
"Jistě, už se těším."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Leonyda Leonyda | Web | 6. října 2007 v 12:35 | Reagovat

I já... jdu číst dál, zajímavá myšlenka :-)

2 Blazz Blazz | 6. září 2008 v 21:45 | Reagovat

Teda až dočtu tuhle povídku,budeš mě mít na svědomí.Hrozí mi totiž smrt smíchy:DDD

3 Eňa Eňa | E-mail | Web | 4. března 2012 v 14:12 | Reagovat

Ha! Chcela by som vidieť Voldíkov face, keď zbadal Falca a Lupusa! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama