kapitola 25.- Změny a věštba

22. dubna 2007 v 11:46 | Fionka |  Harry Potter a dědictví moci
Zářivý úplněk se začal ztrácet. To bylo ale způsobeno jenom sluncem, které si na východě razilo cestu ke svému království. Házelo první ranní paprsky, které byly po chladné noci teplé a uklidňující.
Paprsky konečně dorazily i ke skrytému hradu Taegi, kde na jejich pošimrání čekali dva velmi unavení chlapci.
Dalo by se o nich říci, že měli mnoho společného, ale přesto byli oba naprosto odlišní.

Spojovala je ale jedna věštba, díky níž měli za sebou velmi rušnou a bolestivou noc.
Falco teď viděl úplně jinak než jindy. Viděl vše naprosto ostře a bez nejmenších problémů rozeznával i ty nejjemnější odstíny barev. Změna, která mu vylepšila zrak při přijetí moci Nebelvíra, byla jen málo srovnatelná s touto.
Pořádně se rozhlédl po pokoji a musel zamrkat, aby se zbavil pavučinového vidění, které naplňovalo jeho sítnice.
Pokoj však zůstal stále stejný. Teprve teď si Falco uvědomil, že vidí nejen naprosto dokonale, ale dokáže vidět i magická pavučinová vlákna.
Vstal z postele, aby si je mohl lépe prohlédnout, ale bolestně se sesunul zpět. Jeho tělo bylo po rušné noci rozlámané, a bolel ho doslova celý člověk.
Nakonec, byť s námahou, vstal a dotkl se zdi. Vnímal, jak pod ní proudí magie, jako by zeď byla živou bytostí.
"Au, proč mě sakra všechno tak bolí!" zaklel, "půjdu si dát sprchu, to bude asi po tom včerejším posilování a po tom šoku s věštbou to nejlepší. No jo, věštba!!! Potom se na ní musíme jít s Lupusem podívat," uvědomil si a zašel do vykachlíkované koupelny.
Svlékl se a vstoupil do velkého bazénu, který se napustil sám od sebe hned, jak vešel.
Chvíli nechal své tělo jen tak omývat teplou vodou, které stále přibývalo.
Když už byl bazén konečně plný, sedl si Falco na okraj a začal se ve vodě pomalu rozhýbávat. Nebolely ho jen svaly, ale opravdu naprosto všechno. Také mu pěkně třeštilo v hlavě. Nakonec zjistil, že se fantasticky zlepšil nejen zrak, ale i všechny ostatní smysly. Slyšel každou vlnku, která narazila na okraj bazénu, stejně jako cítil každou sebemenší vlničku, která byla nepatrně vyšší než ostatní.
Falco shledal, že máčení bylo dnes již dost, a vylezl z bazénu, který se začal zase sám vypouštět. Oblékl si trenky a (jak už to chlapi dělají) stoupl si před velké zrcadlo.
Ve chvíli, kdy spatřil svůj odraz, mu srdce padlo až někam hluboko do kalhot (spíš do trenek).
V zrcadle spatřil naprosto jinou osobu, než jakou viděl ještě včera.
Viděl téměř nahé vypracované tělo mladého muže. To by ještě nebylo tak divné, kdyby mladík neměl dlouhé černé vlasy až na ramena, ve kterých se třpytily 3 husté pramínky vlasů bílých jako sníh. Další věc, která Falca překvapila, byly jeho oči. Nebyly už smaragdové, ale čistě černé s mírným nádechem rudé(ale jen mírným =)), bez bělma, okolo rámované oranžovo - zlatou barvou. Sokolí oči.
Tak proto vše vnímal tak dokonale. Teď si vzpomněl na slova přízraku, který vylétl napodruhé z knihy. Ihned se oblékl a sešel do společenské místnosti.
Tam už na něj čekal i Lupus. I on se změnil.
On měl pro změnu ve svých plavých vlasech tři proužky krásné černé barvy. I on vypadal, že slyší a vidí až nechutně přesně. Jeho oči byly stále šedé, ale nyní se barvily trochu do oranžova. On ale měl aspoň černočerné zorničky. Rámované je měl také černě. Stejně jako vlk.
Oba se na sebe jen nevěřícně dívali a pak oba najednou kývli hlavou tomu druhému.
"Tak, to jsme to zase dopadli, co?" zašeptal Lupus. Ani si neuvědomil, že mluví tak potichu, protože svůj hlas slyšel velmi ostře.
"Jo, chci se kouknout v knihovně na tu věštbu. Teď už není pochyb, že je o nás, takže tam můžeme nahlédnout. Jen doufám, že se nás ostatní neleknou. Nechci ani vědět, co by s námi udělali, kdyby nás nepoznali."
Zvedli se a vydali se do knihovny, kde nechali knihu. Ležela na zemi, kam ji den předtím Falco upustil.
Otevřel ji a nalistoval si obsah. Tam našel věštbu "Falco versus Lupus".
Jako jediná se týkala dvou osob.
Otevřel knihu na příslušné stránce.

"Falco versus Lupus"

V den jeden jediný dva velcí mágové se narodí. Jeden v rodu bílém, druhý v černém. Moc svou získají až tehdy, kdy si ji zaslouží, jeden jak druhý.
Oba se změní, ale přesto budou stále stejní. Mají nepřítele stejného a proti němu povedou boje usilovné. Zůstanou-liž spojenci, má šanci strana dobrá. Každý z jiné rodiny jsou, ale přesto víc, než si myslí, je spojuje. Jsouc oba bratry svými, pravými…"
Oba dva vykulili oči na poslední větu.

beta-read by warrion

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Leonyda Leonyda | Web | 6. října 2007 v 11:54 | Reagovat

No to je gól! Tys vymyslela teda pointu :-)

2 Blazz Blazz | 6. září 2008 v 21:21 | Reagovat

Dostala mě slova Falco vs. Lupus:DTo byl fakt záchvat:DAle uznávám,dobrá zápletka:D

3 erg erg | 21. ledna 2011 v 16:17 | Reagovat

bratři předpokládám ře je lupus zmijozel ? :D

4 Eňa Eňa | E-mail | Web | 4. března 2012 v 13:54 | Reagovat

Čože?! Bratia?! To akože čo?! Zamotávam sa! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama