Kapitola 3.- Jen devět z deseti má...

6. ledna 2007 v 12:28 | fion |  Tajemství černého úplňku
Lucas nevěděl, co má dělat.
Do této chvíle byl klidný, jelikož ještě nebylo jisté, že se útok odehraje. Nyní, když viděl a hlavně slyšel, že divá krvelačná zvířata opravdu útočí, si nebyl vůbec jist, zda dokáže utéct, jak slíbil otci. Od malička se učil, že každému nebezpečí se má natočit čelem, a ne otočit se a utíkat.

Jeho přátelé na něj čekali opodál, neboť si byli vědomi jaký boj se teď odehrává v jeho mysli. Sami by se nejraději obrátili a běželi na pomoc rodičům, ale všichni byli zavázáni sliby, že udělají pravý opak.
Lucas zavrtěl hlavou v neviditelném souboji a rozběhl se do vesnice v marné snaze nějak pomoct. Když vyndával meč z pochvy, otočil se a zakřičel na přátele, ať jdou pro koně.
Mladý dědic Procynské koruny seběhl z ne moc strmého svahu přímo k bráně. Už tam bylo vidět, že tudy proběhla divá zvěř. Na zemi se válelo několik mrtvých těl a nad nimi se vyjímal Adrien, který v tuto chvíli vypadal jako bůh pomsty. Hrozivý meč, celý od krve, tančil smrtící tanec po nepřátelích, kteří si dovolili přijít příliš blízko.
Když Lucas přiběhl, vytřeštil oči a posunkem ruky si ho pozval k sobě. Unaveně se opřel o meč a zašeptal synovi do ucha: "Lucasi, musíš okamžitě pryč. Je mi jedno, že tu chceš zůstat a pomáhat, nechci slyšet žádné námitky. Jsem si vědom toho, co jsem tě učil, ale nyní musíš sám přehodnotit své síly. Musíš si uvědomit, že v lese číhá spousty dalších takových bestií. Jeden navíc nám nijak nepomůže.
Já vím, já vím, je to tvrdé, ale musel jsem to říct tak. Musíš jet pryč, jak jsme se dohodli."
Lucas smutně přikývl, v očích se mu na chvíli zatřpytily slzy. Vyměnil si tedy podle dohody s otcem meč.
Hned jak Lucasovi do ruky padl jemný kov, otřásl se.
Materiál byl na dotek měkký, ale vyjímečně pevný. Aby ne, byl totiž vyroben z durilu- rudy, která je pokládána za nejtvrdší a nejvzácnější materiál vůbec. Byl dolován těmi nejodvážnějšími stvořeními, jelikož vznikal v těch nejhlubších, nejtemnějších a nejteplejších propadlištích.
Lucas by si meč ještě hodnou chvíli udiveně prohlížel, kdyby na něj otec nezakřičel, ať už vypadne.
Lucas poslechl a vydal se zpět k vršku, kde už viděl čtyři koně se třemi postavami. Naposledy se ohlédl za svým otcem, který mu pohled na krátkou chvíli opětoval.
Lucas by se býval byl=))) rozběhl na vršek, kdyby se před ním neobjevili dvě vrčící nestvůry. Kerberové. Ze šesti ohavných tlam plných zakrvavených ostrých zubů vytékali sliny smíchané s krví. Lucas se podíval na krásný meč v jeho rukou.
Ještě než uteču, pomyslel si, pár vás vezmu s sebou.
Podíval se na ně s opovržením. Bestiím se to asi nelíbilo, protože zavrčely a rozběhly se k vyhlédnuté oběti. Jejich neukojitelný hlad se jim zračil v červených hrůzu nahánějících očích.
Hlad po krvi.
Hlad po smrti.
V okamžiku, kdy se bližší nestvůra odlepila od země, nastavil Lucas meč. Kerberos akorát stačil vrhnout na Lucase nenávistný pohled a hlasitě zařvat, a jeho srdce probodl durilový meč. Na Lucase dopadlo obrovské tělo a porazilo ho k zemi. Mladík ho odhodil a urychleně vstal, protože věděl, že druhý Kerberos nebude na nic čekat a zaútočí.
Lucas koutkem oka zahlídl, jak se k tvorovy zezadu blíží Korin, a v rukou se mu blýská dlouhý ostrý nůž. Věděl ale také, že je příliš daleko na to, aby ho mohl bodnout nebo jen nožem vrhnout, to by pak riskoval, že zraní i Lucase.
Znenadání se i druhý kerberos vznesl do výšky a přistál těsně před Lucasem.
Mladý bojovník zaklel, protože meč se na takovouto blízkost nedá používat. Urychleně vytáhl tedy zpoza opasku dlouhý nůž ne nepodobný tomu, co má Korin.
Začali kolem sebe kroužit za přítomnosti kerberova neustálého nenávistného vrčení. Pak v jediném krátkém okamžiku Kerberos skočil. Lucas se přesně v tom okamžiku pohnul vpřed.
Dvě těla se do sebe zaklesla.
Z obou hrdel unikl bolestný vzdech, ale ani jeden z protivníků se nehodlal vzdát.
>>>>>>>>>>
Zbytek "Zlaté čtyřky" rychle běžel pro koně. Jakmile dorazili ke stájím, museli urychleně uskočit stranou, protože ven se vyřítil Atair. Za vlkem v těsném přívěsu cválal Asterion. Hned, jak vlk s koněm zmizeli, vrhli se znovu do stájí, kde odvázali své koně. Popadli brašny v koutě a přivázali je za sedla, na které hned poté vyskočili.
Dojeli na vršek kopce, z kterého pozorovali oslavu a na kterém už trpělivě čekal As, a zadívali se do dáli. Viděli, jak Lucas spěchá zpět na kopec.
Korin nevydržel jen přihlížet, když se Lucasovi do cesty postavili dva statní kerberové. Běžel na pomoc kamarádovi, i když věděl, že to už nestihne.
Křik z vesnice přerušil křik do sebe zaklesnuté dvojice. Táhlý řev plný bolesti vycházel z hrdel obou tvorů. Pak se oba svalili a přestali se hýbat.
Korinovi, který byl nejblíže a viděl, jak se pod nehybnými těly tvoří kaluž krve, se zasekl výkřik v hrdle.
Černá a červená krev se mísila, a vytvářela tak rozporuplné obrazce.
Korin odvlekl z jeho kamaráda mrtvolu kerbera. Na první pohled ho zaujalo, že Lucas není na těle nijak moc zraněný. Až druhý pohled mu ukázal, odkud se vzalo tolik červené krve.
Lucas se posadil a křečovitě se držel za pravou ruku, přesněji za pahýl, kde mu chyběl nejmenší prst, a bolestivě zatínal zuby.
Korin k němu rychle přiklekl a starostlivě se na něj podíval.
"Pojď, Lucasi, musíme pryč. Objeví se tu další. To se spraví, pojď, musíme pryč," povzbuzoval kamaráda a pomáhal mu vstát. Zavěsili se do sebe a pospíchali do kopce. Lucas se však ještě otočil a vytrhl meč z mrtvého kerbera.
Když vystoupili na kopec, Delphine se zajíkla při pohledu na krvavou ruku kamaráda.
Korin opřel Lucase o strom a odešel ke svému koni. Tam se chvíli přehraboval, načež vytáhl nějakou rostlinu, ne nepodobnou mechu. Přispěchal ke kamarádovi, který už dýchal kvůli ztrátě krve mělce a sípavě, a přiložil mu rostlinu přímo na ránu. Lucas bolestí zasyčel, ale jinak nedal vědět, že se mu do rány dostala ona mechovitá rostlina.
"Musíme pryč," zašeptal Eridus kousek stranou Korinovi.
"Já vím, tahle rostlina," pokynul směrem k Lucasovi a Delphine, která u něj nyní klečela, "na chvíli zmírní krvácení. Vydrží tak půl dne. Do té doby už budeme na míle odsud."
Vrátili se ke stromu a přiklekli: "Lucasi, musíme odsud. Vydržíš to? Tahle rostlina na nějaký čas zpomalí krvácení. Potom to zpravíme, ale teď musíme zmizet. Za chvíli se tenhle vrcholek bude hemžit těmi bestiemi."
Lucas s námahou přikývl: "Já vím, že musíme. Můj otec si přál, abychom jeli do Sétusu, k jeho příteli Cosmovi. Pomůže nám. Už jsem tam jednou byl, snad tam trefím."
"Dobrá, tak tedy jedeme," prohlásila Delphine a pomohla Lucasovi vstát na nohy. Z druhé strany jej popadl Eridus. Dovedli jej k Asterionovi, na kterého se po chvíli Lucas s námahou vyšplhal.
Ostatní si také naskočili. Naposledy se ohlédli do dáli. Ve vzduchu na uvízlo jen jediné slovo. Slovo prohlášeno od srdce čtyřmi různými hlasy pro svou rodnou vesnici a její obyvatele.
"Sbohem!"
Lucas jel mlčky na svém obrovském koni a přemýšlel. Přemýšlel, jak jeden zatracený den dokáže změnit život tolika nic netušícím lidem.
Tím ale nemyslel dnešek, i když by to sedělo stejně dobře. Myslel na ten dávný den, kdy byla vyslovena ona věštba, kvůli které tady jistě byli i ty bestie.
Lucasovi se stále v hlavě honilo znění oné věštby: "… jen devět z deseti má, ale jeden chybějící jeho moc dokazuje."
A pár citátů na konec:
Nikdo nemiluje vlast proto, že je velká, ale proto, že je jeho.
Je lepší být pár minut zbabělý, než celý život mrtvý.
Jenom mrtví viděli konec války.
K odvaze nutí mě strach.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leonyda Leonyda | Web | 19. září 2007 v 20:15 | Reagovat

Je to moc krásný a napínavý. Líbí se mi to, opravdu Fion :-)

2 morfin morfin | 15. března 2008 v 12:00 | Reagovat

taky se mi to libi ale nemohlo by to za ten rok byt uz konecne napsane pokracovani?!

3 Estel Estel | 5. června 2008 v 12:59 | Reagovat

Pokračuj prosíííím to je nádherný,úžasný

4 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 29. července 2008 v 16:40 | Reagovat

Nádherný...

5 gastris gastris | E-mail | 7. února 2009 v 19:04 | Reagovat

úžasné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama